Lov velryb: jaký byl zisk na velrybím tuku a kosticích

Vyjímání kostice z mrtvé velryby.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dobývání kostice velrybí

Jako zbytek obrovských tvorů předpotopních jeví se nám velryba, největší živočich zvířeny naší, ssavec v moři žijící.

O velikosti její učiníme si pojem, když uvážíme, že byly uloveny velryby 24 až 26 m. délky a až 160.000 kg. váhy. Jakkoli honební náklad na největší »zvěř« tuto bývá značný, přece stále ještě lov velryb znamenitě se vyplácí; tak na př. za rok 1899 pouze u břehu Finnmark uloveny od 87 parníků 704 velryby, representující cenu téměř plných 3 mil. korun.

Nejdůležitějším surogátem z velryby jest maso a rybí tuk, jež, ač Evropané nemohou ho požívati, od seveřanů bývá s chutí pojídáno. Ale pravou drahocennou kořistí z velryby jest její kostice; jsou to t. zv. »vousy« velrybí, rohovité, dole rozvlákněné desky kostěné v hubě, dlouhé 2—5 m, jichž je asi 350, (rybáři tvrdí, že jich je tolik, co dní do roka), jimiž obrovský tvor zadržuje potravu svou, korýše a měkkýše.

Na velikých norských velrybích jatkách odstraňují nejprve vousy ty z úst zvířete, potom je štípou, suší a řežou na dlouhé pruty. Vařením změknou posléze tak, že pozbývají své rohové tvrdosti, načež se škrabou a hladí, aby se leskly.

Používání kostice v lidském průmyslu je známo: užívá se jí jako pevných a přece pružných tyčinek do šatů, šněrovaček, slunečníků, ačkoli dnes již nastala i jí konkurrence levnějšími pruhy ocelovými. Také se z ní vyrábí různé předměty ozdobné.

Velryba neboli kyt jak udává Brehm v krásném díle svém, jenž je 18 m. dlouhý a 70.000 kg. těžký, dává asi 30.000 kg. tuku, z něhož upraví se asi 24.000 kg. tránu a za 1600 kg. kostice.

Ježto za 1000 kg. tranu platí se 36 až i 50 zl., za tunu kostice (1 tuna = 1000 kg.) nejméně 1800, ale i 2500 zl., seznáváme, jak veliký jest výtěžek šťastného lovu.