Jak TGM přišel ke svému prostřednímu jménu Garrigue a jaký byl jeho vztah k ženám

Žena v zrcadle názorů Masarykových.

Tomáš Garrigue Masaryk.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Mluví o tom, co je, aby ukázal co být nemá. Masaryk postavil svým učením ženské hnutí na pevný základ mravní opravdovosti, zejména svým bojem proti prostituci.

Masaryk přímo osobně nezasahuje do hnutí žen a přece jeho názory, výroky, snahy daly hnutí ženskému u nás jiný směr.

Zejména poukazem, jakým je spisek o jednoženství, že mravní poměr muže a ženy je základem ženské otázky. Masaryk na své cestě nemohl zajít k feminismu, ale došel přímo k ženě. Poměr jeho k ženě je opravdový, lidský názor na ženu je čistý a ve všem usilování o pravdu a zopravdověnivšeho našeho života zahrnuta je i žena.

Když mluví o názoru na život, nevyjímá ženy, ba je mu základní součástí společnosti; když mluví o názoru světovém, žena je součástí člověčenstva; mluví-li o ideálu humanitním, je mu částí národa. Je mu stejnorodým činitelem ve veřejnosti a je jí roven v rodině.

Je osobně na vysokém stupni kulturní úrovně a ví, že ideál, který žádá od českého člověka, ten člověk může dosáhnout. Potřebuje jen uskutečnit svůj vnitřní život. Jen trochu odvahy dělat, co sám chci.

Masaryk sám je nám příkladem. Má družku, které mohl a dovedl porozumět, prožil, co hlásá. A proto má pro nás význam nejen jeho učení, ale i osobní život, z něhož to učení trysklo. Theorii zharmonisoval tak krásně se skutečným žitím.

Opravdovost jeho dokazuje i ta maličkost, že s manželstvím přijal i jméno své ženy a předesílá je svému. Podpisuje se Tomáš Garrigue-Masaryk.

Masaryk předpokládá pro jednoženství a jedno-mužství rovnost muže a ženy a může žádat „přísné“ jednomanželství, protože z vlastního života rodinného poznal, že ty předpoklady, které takové manželství podmiňuje, jsou možné u stejně vyspělých lidí. Masaryk žije svůj ideál mravní a nemohl by tyto vysoké hodnoty mravní nalézat a uskutečňovat bez rovnocenné družky, bez spoluúčasti stejnorodé ženy.

Mohly vyplynout jen z působení jejího, bez ní byly by to jen jednostranné theoretické poučky. Zde nejvíce je patrný vliv ženy, která v éthickém a mravním hodnocení nalézá pravou mízu životní. Masaryk zná, co značí rovnocenná žena, co značí vliv její na vývoj charakteru muže, na jeho názory a činy, a Masaryk chce, aby ženy ten svůj vliv zušlechtily a uplatňovaly, protože jej jako takový zná.

Protože vždy uplatňuje pravdivost a opravdovost, může žádat, aby český člověk a česká žena společně obrodili život národa mravně. Doufejme, že se Masaryk splnění úkolů, jež českým ženám ukládal, také šťastně dočká.