Jak by měla vypadat letadla inspirovaná letem ptáků

Poměr ptačích křidel a svalů.

Ve všech dosud konaných badáních ptačího letu majících za úkol odvodit poučky užitečné pro aeronautiku, byla srovnávána absolutní váha ptáka s absolutní plochou jeho křidel.

Professor pařížské Sorbonny, zoolog Houssaye, míní, že toto srovnání je mathematicky i prakticky nesprávné, a nemůže ukazovati správné prvky letového mechanismu.

Podle něho je nutno obraceti zřetel především na váhu svalů táhnoucích křídla dolů, neboť jich váha je v přímém poměru s jejich hnací schopností.

Pozoroval prakticky, že křidlo ptáka pracuje silně na snížení a téměř nic na rozpjetí. Proto místo aby zaváděl do počtu absolutní váhu, počítá s váhou relativní vypočítanou jistým empirickým vzorcem.

Vycházeje z tohoto principu vyšetřil spolu s prof. A. Magnan-em poměrnou váhu zmíněných svalů a relativní plochy křidel u velkého počtu ptáků provozujících let plachtový i veslový. V obou případech zjistil, že velkým svalům odpovídá malý povrch křidel, a naopak. U káněte, ptáka létajícího letem plachtovým, činí váha zmíněných svalů — tedy váha motoru — asi 120 g na 1 kg absolutní váhy, a plochu křidel 24 dm². U korotve mající let veslový váží „motor“ 280 g na 1 kg a plochu křidel zredukovanou na 7 dm². U kachny pak 200 g a 8 dm².

Je tudiž jakýmsi přestupkem proti zákonům přirozeného letu, zvětšují-li se u aeroplanu současně i síla motoru i rozsah ploch.

Naopak zdá se, že malé aeroplany s mocným motorem vyplňují pro plachtový let pomínky, které shrnují ptáci pro let veslový.