Zemětřesení v Praze

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Úsvit 1927, autor JP.
Celé Čechy, Moravu i Slovensko zasáhlo v roce 1927 slabé zemětřesení. Měli bycho se u nás obávat možného velkého zemětřesení, nebo tady na rozdíl od Japonska nebo Ameriky nic podobného nehrozí?
Následující text pochází z roku 1927

Zemětřesení.

V sobotu dne 8. října kolem 20. hod. 46. min. prošel Prahou lehounký zemětřesný záchvěv země, který pocítili vlastně jenom ti, kdož bydlí v nejvyšších patrech vysokých domů. Tam se pohnuly slabě obrazy. Jinde zastavily se v tu chvíli citlivější hodiny. Tím bylo také zemětřesení v Praze hotovo.

Na Moravě i Slovensku byly způsobeny již i nepatrné škody na zděných budovách a zdech. Zato tím patrnější bylo toto zemětřesení v místě, kde přímo vzniklo, ve Vídni. Tam v tuto chvíli země se chvěla asi 10 vteřin a bylo lze rozeznati tři větší nárazy. Bylo při nich slyšet i dunění hluboko v podzemí. Vídeň užasla, vždyť toto zemětřesení bylo snad „až kam lidská pamět dosahuje” pro ni nejsilnější.

V tuto chvíli zastavily se na všech kolejích elektrické dráhy a nebylo možno vůbec celou hodinu telefonovati. Elektrické světlo po celou dobu zemětřesení bylo mnohem slabší, ano někde i zhaslo docela. Ve vídeňské radnici zastavily se všechny hodiny. V okolí města bylo zemětřesení tak silné, že způsobilo poruchy motorů a tak i jedoucí auta byla náhle zastavena. Ve zdech na novostavbách objevily se trhliny. V bytech obrazy padaly se stěn a nádobí o sebe zvonilo. V některých divadlech nastalo pravé zděšení a lidé prchali strachem, aby se budovy na ně nezřítily.

Toto zemětřesení bylo pozorováno také v západním Maďarsku, a to zejména v Šoproni a Rábu, kde trvalo asi 4 vteřiny. V Rábu rozezvučely se telefony, v Šoproni bylo poškozeno několik domů a lidé prchali hrůzou z koncertu.

Avšak co je toto zemětřesení proti katastrofám, kterými byl a zničena celá města a přišlo tisíce lidí o život? Jen si vzpomeňte na hrůzu v Japonsku 21. září 1923, kdy zkáze propadla celá Jokohama a jen v ní přišlo o život na 100 000 lidí! Nepočítaje v to města a kraje ostatní!

Jen si vzpomeňte, že v Japonsku od r. 1845 je známo na 225 děsných zemětřesení, z nichž jedno (28. srpna 1891) zničilo jenom na 190.000 budov, a kde takových zemětřesení, jako se teď odehrálo ve Vídni si vůbec nikdo ani nevšímá, neboť jsou na denním pořádku! Vzpomeňte si, že v Řecku od roku 1893-98 bylo zaznamenáno 3187 otřesů země a v samotném roce 1899 dokonce 567. Vzpomeňte že Italie má roční průměr 695 otřesů!

Příčiny těchto zemětřesení jsou různé. Jednou z nich je propadávání se dutin v kůře zemské, které vyhledala pronikající voda. Tato zemětřesení jsou vždy nepatrná a nikdy daleko nezasahují. Říká se jim propadlinová čili řítivá.

Druhou příčinou bývají nárazy unikajících plynů sopečných, tlak přehřáté vodní páry a konečně i pohyb tekoucí lávy v podzemí. Ta nazýváme pak zemětřesení sopečná.

Třetí příčinou zemětřesení je pohyb vrstev zemských. To je zemětřesení tektonické, které vyvolává právě hrůzy v Japonsku i Řecku.

Poslední zemětřesení ve Vídni má také svůj původ v pohybu zemských vrstev.

Střed tohoto zemětřesení je v okolí Vídeňského Nového Města. Tam také protínají se dvě velké trhliny v kůře zemské, z nichž jedna jde od okraje Alp přes Mürzuschlag ve Štyrsku a druhá povodím říčky Kamp. A právě u Víd. Nov. Města je rovnováha zemských vrstev (ker) porušena a nastává jejich pohyb, který pak se projevil i posledním zemětřesením, jehož vyznívání zasáhlo i Prahu.

Tlak zemských ker Čech, Moravy, Slezska i Slovenska je celkem vyrovnán, proto v těchto zemích nemůže dojít k žádnému posunu těchto ker a proto také tyto země žádné velké, děsivé zemětřesení míti nemohou. Ovšem i v Čechách jsou místy taková střediska zemětřesení jako v Trutnově (1901!) nebo v Rudohoří (Kraslice), ale i tam je pohyb vrstev velice nepatrný.

Praha i Vídeň mohou docela býti klidny, neboť zemětřesení nemůže jich pobořit nikdy jako tomu bylo na př. při zemětřesení r. 1906 v San Francisku, kde dobře konstruovaná nejvyšší 19 patrová budova města, 96,2 metrů vysoká zůstala netknuta státi, a jeden z hráčů, kteří hráli v 17. patře kulečník, přistoupil náhodou k oknu a zděšeně zvolal: „Kde je Frisko?" (zkrácené jméno San Franciska). (Z tohoto hrozného zemětřesení přinášíme 2 obrázky).


Původní zdroj historického článku:
Úsvit 1927, autor JP.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. září 2017


Diskuze k článku „Zemětřesení v Praze“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.