Francouzská ponorka Gustav Zédé z roku 1899

Podmořská loď.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Podmořská loď.

Francie, které patří největší zásluha o vystavění a zdokonalování praktických podmořských lodí, opět ohlásila se v první polovičce ledna r. 1899 novou vymožeností v oboru podmořských plaveb, lodí zv. »Gustav Zédé«.

Při stavbě užito veškerých zkušeností, nabytých již při dřívějších podmořských lodích a skutečně svou dokonalostí v řízení a ovládání při plavbě, jakož i svým vnitřním zařízením předčí všechny ostatní.

Skládá se z prostory vodní, do níž postranními otvory možno vpustiti vodu a tím loď může se ponořiti. Uzavíráním neb otvíráním otvorů pomocí šoupátek řídí se rychlost ponoru. Uvnitř této prostory, uprostřed lodi jsou po stranách dva válce naplněné vzduchem stlačeným až na 100 atmosfér. Z nich možno otevřením kohoutku vzduch vpouštěti do vodní prostory, tím voda se odtud vytlačí a loď se vynořuje. Náležitým otevíráním a zavíráním lze docíliti různé rychlosti výnoru.

Od prostory vodní oddělena jest vzducho- a vodotěsnou stěnou vlastní prostora lodní, kdež umístěny jsou potřebné stroje ku hnaní a řízení lodi. Motor elektrický hnán jest proudem elektrickým z akkumulátorů (viz čtverce). Akkumulátory jsou články elektrické, v nichž možno proud elektrický nashromážditi a uschovati pro libovolný okamžik potřeby.

Kromě toho jsou zde přístroje na zkoumání hloubky, rychlosti a směru jízdy. Uprostřed lodi je budka, vyčnívající nad loď malou, nízkou kopulí, opatřenou čtyřmi silnými skly. Vyčnívá-li kopule nad hladinu mořskou, možno jimi pozorovati, co na moři se děje. V předu lodi, jak viděti, jest vše připraveno na daný rozkaz vypustiti torpédo.

Loď tato, zdá se, že není nová, nýbrž opravená a zlepšená loď »Silure«, jež později po svém staviteli, zemřelém inženýru a řediteli loděnic Toulonských, dostala jméno »Gustav Zédé«. Zkouška s touto lodí, podniknutá v první polovici ledna r. 1899, setkala se se znamenitým úspěchem. Za bouřlivého moře vyrazilo z Toulonu směrem k Marseillu a ostrovům Hyerským několik francouzských těžkých obrněnců s parníkem »Utile«, určeným k ochraně »Gustava Zédé-ho« v případě nehody. Za nimi pod hladinou mořskou vyplul »Zédé« a neustále je pronásledoval, aniž byl pozorován.

Loď chvílemi se opatrně vynořovala, by pozorovala situaci, až konečně po delší plavbě podařilo se jí přiblížiti se nepozorovaně k jednomu obrněnci tak, že s úspěchem vypuštěno mohlo by býti proti němu torpédo (ovšem nenabité). Obrázek náš ukazuje právě tento okamžik.

Loď podmořská poblíž obrněnce vynořuje se, jak naznačují vodotrysky způsobené vytlačováním vody z vodní prostory stlačeným vzduchem, aby naposled zamířiti a hned vypustiti se mohlo torpédo. V okamžiku tom však obrněnec spatřil ji a střílí proti ní. Jelikož však kopule vyčnívající nad hladinu jest malá a kromě toho vlnami často zakryta, jest zamíření na ni nejisté a pravděpodobnost zasáhnutí malá.

Loď po celou 7hodinovou plavbu podmořskou nepotřebovala ochrany parníku »Utile«, aniž spotřebovala všechen proud elektrický. Akkumulátory při návratu lodi byly ještě z polovice nabity, takže se soudí, že loď vykonati by mohla beze všeho 150 km plavby. Co se týče vzduchu, béře si loď pro delší plavbu zásobu kyslíku a patřičných látek, jež spotřebovaný vzduch čistí a činí opět dychatelným.

Touto lodí zajistila si Francie znamenitou ochranu svého pobřeží a přístavů.