Podivný zvyk, kdy se při pití alkoholu užívá běžné kuchyňské koření jako droga

Koření v Americe.

Zvláštností amerických hospod jest nejen zamilovaný a požehnaný »lunch«, nýbrž i kořenka a v této právě dřímá nepřítel, který může býti nebezpečnějším, nežli alkohol, a to tím spíše, poněvadž jest potutelnější a nepůsobí dávení.

Pravým americkým cechovníkům (lze-li slova toho užiti o pití v stoje) stalo se modou, že, jakmile učinili několik doušků lihoviny některé, sáhají honem do kořenky, v které loví různé koření, jako: hřebíček, zrnka pepře, kávy, karafiátů, kousky skořice, zázvoru, nebo jiné aromatické koření, které v ústech žvýkají a naposledy i polykají. Není-li jiného koření po ruce, poslouží dobře i proužky kůry citronové.

V pravém americkém »bar roomu« užívají mezi 5 pijáky nejméně 3 koření. Neboť to prý je slušné a způsobné; zapuzuje se tím při vydechování zápach lihovin, napraví se chuť v ústech, takže jinde na pijáku nepoznají, kde byl.

Mírné požívání koření, které není vůbec nikdy obzvláště zdravým, ovšem neuškodí, přimíšeno-li jiným poživatinám, avšak velmi často zvrhá se užívání »koření slušnosti« v nepravost a břímě, které otroky své vždy více svírá a ponenáhlu ničí.

Mnozí pášou nepravost tuto takovou měrou, že koření stále u sebe nosí a při chůzi a práci je žvýkají.

Účinky této neplechy jsou rozmanité. Nejčastěji mají za následek oslabení nervové soustavy, nepřirozené dráždění žaludku a ochablost jater. Žaludku ubývá síly zažívací a stěny jeho potahují se po čase povlakem alkalickým a na dně usazují se tělíska, podobná kaménkům a kuličkám ze skla. Nemírným žvýkáním skořice klesá činnost srdce. Tak povstávají nezhojitelné nemoci, kterým často nelze přijití na stopu.