Stenofon
Před nějakým časem prošla novinami zpráva o vynálezu stroje, který mluvená slova přenáší hotově na papír. Leč zatím nepřišlo na veřejnost nic bližšího; patrně pokusy selhaly, a dosud nejsme ještě tak daleko, abychom mohli mluvit rovnou do psacího stroje.
Máme zato arci stroje, které mluvené dovedou reprodukovat slovy; jsou to různé druhy fonografů, gramofonů a t. d., jež všechny jsou určeny hlavně pro zábavu, jsou nám náhradou za umělecké požitky divadla neb koncertu. Praktického užitku přinášejí málo, nehledíme-li na mluvící stroje určené pro učení řečem, které jsou pomůckou dosud nedosti ceněnou.
Výhradně praktickým účelům je však věnován přístroj téhož druhu, zvaný stenofon, jehož účelem jest odstranit těsnopisné zaznamenávání diktovaných dopisů v obchodních kancelářích. Principem tu je, že se obsah dopisů diktuje nikoli stenografovi, nýbrž do fonografu, který jej zachytí naprosto věrně a i při sebe větší rychlosti mluvy. Když je váleček fonografu popsán, odevzdá se přístroj písaři, jenž jej spustí přiměřenou rychlostí a píše, co mu stroj diktuje. Tím odpadá hotovení i čtení stenogrammů, jež se obyčejně obtížně luští.
Stenofon je tedy válečkový Edison-ův fonograf v původnějším tvaru s hadicí, do níž se diktuje. Popsaný váleček se pak odvezdá bud do druhého přístroje, nebo se ponechá v přístroji prvém, jehož chod se obrátí; písař u stroje si nasadí hadici k uchu a přepisuje diktát přímo na stroji.
Stenofony tyto jsou velmi levné (v Praze je prodává pokud víme firma K. Jirušek na Josefském nám. a snad i ostatní podobné obchody), a slibují být velmi praktickou pomůckou kancelářím bank, velkoobchodů, továren a podobných závodů vyřizujících obsáhlou korrespondenci.
témata článku:
Diskuze k článku „Stenofon, užitečný pomocník do kanceláře“