První předchůdce dnešních traktorů

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Epocha 1909, autor —l.
Parní lokomobily byly náročné na provoz a složité na přepravu. Proto zkusila firma Deutz v roce 1909 použít místo těžkého parního stroje moderní spalovací motor. Výsledkem byl velmi praktický předchůdce dnešních zemědělských traktorů.
Následující text pochází z roku 1909

Motorový pluh.

Užitím strojové síly na pohon pluhu se dosáhne nejen úspory tažného dobytka a obsluhujícího personalu, ale i té výhody, že se půda prooře silněji a z větší hloubky, což přispívá ku zvětšení jejího výnosu.

Nejnovějšího pokroku na tomto poli dosáhla Deutzská továrna na plynové motory tím, že místo dosavadního parního stroje užila na pohon pluhu motoru benzinového. Kdežto při dosavadním systému dvou parních strojů bylo třeba povozů na dopravu uhlí, vody, dvou strojníků a tří lidí pro obsluhu pluhu, stačí při pluhu motorovém jediný člověk pro obsluhu stroje a jeden pro obsluhu pluhu.

Denní zpotřebu vody a paliva může stroj pohodlně vozit sebou. Ač je benzin mnohem dražším palivem než uhlí, je celkový výdaj za palivo přibližně stejný, protože se při motoru benzin využitkuje racionelněji.

Kdežto se při pohonu parním tahá pluh na silném laně mezi dvěma těžkými lokomobilami postavenými na opačných stranách pole, je nový motorový pluh tak lehký a při tom tak silný, že může motor jet zároveň s pluhem. Jak známo, závisí tažná síla lokomotivy na váze spočívající na hnaných kolech. Tato síla dosáhne svého maxima, jsou-li poháněna všechna kola, čemuž je právě v tomto případě.

Jen tam, kde se oře příliš hluboko a na kluzké půdě, mohlo by se s výhodou užit lana navinovaného na lanový kotouč motoru. Dokud stačí přímo tažná síla motoru, zůstává toto lano ležet na zemi, a napne se samo až v případě, kdy poháněná kola počínají klouzat. Protože lano není nikdy vystaveno celému napětí, jaké zatěžuje stroj, může býti mnohem slabší než při pohonu parním.

Jak vidno z obrázku, je motorová lokomotiva spojena napřed i vzadu s pluhem o několika radlicích, čímž odpadá obtížné obracení pluhu. Při pohybu vpřed i do zadu se vyvíjí stejná síla. Současným stočením obojích kol se pak dosáhne posunutí o šíři brázdy.

Protože možno této lokomotivy užit i pro četné jiné účely, na př. dopravu těžkých předmětů, pohon různých hospodářských strojů (ovšem s příslušnými pomocnými přístroji), lze kapital v ní uložený velmi dobře zúrokovat. Váha této lokomotivy činí pouze pětinu váhy stroje parního, pročež může jezdit po většině cest a mostů anižby bylo třeba domáhat se zvláštního dovolení úřadů.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1909, autor —l.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. září 2017


Diskuze k článku „První předchůdce dnešních traktorů“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.