Brutální zkouška nového zájemce o práci, která stála na začátku kariéry miliardáře

Americký vtip

Na začátku minulého století jakýsi Withson, majitel veliké továrny na likéry, seděl kdysi ve své kanceláři v Novém Yorku, když mu oznámili, že prosí o slyšení mladý muž. Withson kývl a do kanceláře vstoupil mladý člověk sympatické tváře, prozrazující inteligentního ducha, zůstal skromně státi u dveří, uvedl, že se jmenuje Astor, že je sice zaměstnán v obchodě, ale že prosí o místo agenta Withsonovy továrny.

Když ho továrník vyslechl, změřil nevrle jeho postavu od hlavy k patě, neodpověděl, ale zazvonil na sluhu. Sotvaže obrovitá postava sluhy objevila se v kanceláři, továrník kázal stručně:

„Vyhoď ho!“

A nežli Astor pomyslil co a jak, byl už dole se schodů a na ulici. Sotva nabyl vědomí, ohlížel se bezděky po policistovi, aby mu oznámil, jaké násilí na něm právě bylo spácháno. Ale jak už to bývá v Americe i všude jinde na celém, božím světě, ani naší Prahy nevyjímaje — po strážníku ani potuchy. Současně v okně kanceláře v prvém patře objevil se Withson a zvolal :

„Vraťte se nahoru, přijímám vás !“

Mladý Astor nechtěl tomu věřit, domnívaje se, že továrník nemá na jednom špatném žertu dost, ale Withson vysvětlil mu z okna vážně, že to byla pouze zkouška, které se musí podvoliti každý nový agent. Že jeho odběratelé nejsou právě zdvořilí lidé, a že on musí se přesvědčit, zdali se jeho cestující v podobném případě zachová správně. Uvedl hned podmínky a mladý muž po krátké úvaze místo přijal.

Přes deset let pilně i svědomitě plnil své povinnosti. V té době ušetřil si kapitál několika tisíc dollarův. S nimi účastnil se jako společník obchodu s kožešinami, a vedlo se mu tak, že po několika dalších letech založil si vlastní veliký obchod kožešinami.

Kdysi přehlížel v krámě účty, když náhle uzřel na prahu bývalého svého chefa, Withsona, jenž rychle k němu spěchal, aby mu stiskl ruku. Po uvítání továrník likérů si přiznal, že od okamžiku, kdy jej Astor opustil, vedlo se mu nevalně a že přišel posléz o všecko. A že slyše o zkvétajícím obchodě Astorově i o příznivých podmínkách, za jakých přijímá cestující, přichází jej prosit o podobné místo.

Astor neodpověděl, zavolal černocha Boba, a nařídil mu, aby „tomu pánu“ vyplatil — pětadvacet bambusovou holí. Leč po páté ráně zadržel sluhu a pravil obraceje se k Withsonovi : „Je mi velmi nemilé, ale musil jsem vás, také podrobiti zkoušce...“

Bývalý továrník domyslil si, že to je vtipná odveta za někdejší jeho vlastní žert, ale jsa nucen okolnostmi, přijal místo v závodě Jana Jakoba Astora, který zemřel roku 1848 jako jeden z nejbohatších lidí na světě.