Upoutané vzducholodě využité pro vysokorychlostní dopravu

Ballonová dráha.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ballonová dráha

je název vynálezu, jejž učinil důstojník rakouského dělostřelectva, hejtman Emanuel Chvojka, známý svou ballonovou plavbou z Paříže do Rakouska, kterou vykonal před pěti lety. Dosažení pravidelného spojení vzduchoplaveckého na hromadnou dopravu osob, jež Němci projektují svými „Zeppeliny“, navrhuje způsobem jednodušším a levnějším, totiž jakýmsi ballonem upoutaným, vlastně spojeným se zemí drátěným lanem, jež se se spodním koncem smýká po kablu ležícím na povrchu zemském a přivádějícím potřebný elektrický proud o vysokém napětí.

Proudem tím by byl poháněn ballon hodinovou rychlostí až 100 km. Kabel je navržen jako kolejnice upevněná vhodně k zemi a případně isolovaná; ballon sám je obyčejné konstrukce doutníkového tvaru, potažený látkou, s hroty obrněnými hliníkovým plechem. Dole je na ballonu upevněna skříňová loďka pro cestující se zvláštním oddílem pro řídící personal; krom ní nemá ballon téměř jiného výstroje než buben, na němž je natočeno lano přivádějící proud z pozemského kablu, a jenž je samočinně udržuje stále napjatým, dále desku rozvádějící proud ohebnými lany ke propellerům, jichž několik jest umístěno po obou stranách ballonu, a jež jsou poháněny elektromotory. Napřed je umístěn hlavní propeller pohybový, vzadu kormidlo vodorovné a svislé. Správným regulováním propellerů se má ballon držeti přesně ve výši asi 100 m nad kablovou tratí.

Kdyby se přetrhlo přívodné lano, lze uvésti v činnost batterii akkumulatorů umístěnou pod ballonem, jež umožní správné a bezpečné přistání, takže se ballon nemůže státi hříčkou větru.

Ustavila se již zvláštní studijní společnost za účelem praktického provedení této zajímavé myšlenky, ba našli se už i nadšení kapitalisté, kteří chtějí dokonce již příštím jarem počít se zřízením první takovéto vzdušné dráhy z Vídně do Budapešti. Náklad prý bude poměrně nepatrný.

Na konec dlužno podotknout, že jmenovaná společnost hodlá takovýmto způsobem přepnout i obávaný kanal La Manche, a to tak, že by kabel byl upevněn na bojích.

Podobný byl projekt hejtmana Leps-a z Lubna ve Štyrsku, jenže ballon se tu pohybuje jako vlak po kolejnicích tvořených kably, ovšem rychlostí mnohem větší. Kably by byly uloženy za zvláštními nýtovaném lešení tvořícím skutečnou trať, jak to spatřujem na obrázcích.

Profil ballonové dráhy.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dole uprostřed je kabel na přívod proudu, po stranách pak kably vodicí.

O proveditelnosti tohoto projektu není v odborných kruzích pochybností; počítá se, že by 1 km trati stál as 80.000 K, a dopravní výlohy by činily sotva čtyřicetinu obdobných výloh při železnici. Trať přes Canal la Manche by pak místo dříve rozpočtěných 1200 mill. K stála pouze 24 mill. K, a trať Berlín-Petrohrad-Vladivostok, po níž dnes trvá jízda 17 dní, by byla touto ballonovou drahou ujeta dokonce za 3 dny.