Představení nového kulometu Vickers-Maxim, schopného bez přestávky vystřílet tisíce ran

rubrika: historické články / válka, zbraně a vojenství, původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1907, autor B. Fiala.
Kulomety ve své době způsobily změnu vedení válek, několik vycvičených vojáků díky kulometu dokázalo úspěšně odrazit i řádově větší přesilu. Jeden z prvních kulometů, tehdy označovaných ještě jako mitrailleusa, vám představí článek z roku 1907.
Následující text pochází z roku 1907

Nová samočinná mitrailleusa.

Inženýři Vickers a Maxim sestrojili novou samočinnou mitrailleusu s lehkou třínožkou, jíž poskytli anglické armádě válečný stroj v každém ohledu dokonalý.

Kdežto mnozí filosofové a snílkové pátrají po řešení problemu věčného míru, oddávají se jiní se zápalem snad ještě větším vynalézání stále dokonalejších zbraní válečných. Diplomati, filosofové a národní hospodáři se radí o všeobecném a stálém míru, a zároveň tvoří mnozí konstruktéři za pomoci vojenských znalců děla stále výkonnější a záhubné stroje stále strašlivější.

Kteří z nich odstraní hrůzy války a učiní nemožnými srážky mezi národy? Náhledy jsou v tom ohledu velmi různé. Někteří, přátelé paradox, tvrdí, že výrobci zhoubných strojů, konstruktéři i vynálezci nových třaskavin a nových střelných zbraní jsou pravými a jedinými tvůrci světového míru. Staré pořekadlo: »Si vis pacem, parabellum« (chceš-li mír, chystej válku) bohužel neztratilo, alespoň jak se do dnes zdá, dosud ničeho ze své oprávněnosti.


Nová mitrailleusa Maximova je zbraň velmi strašlivá a velmi dokonalá, jak ukáže následující popis.

Myšlenka zasypati nepřátelské vojsko pravým olověným přívalem není nová. Již od počátků dělostřelby pomýšlelo se sestrojiti přístroj, který by vrhal v čase co nejkratším déšť kulí na voje nepřátelské. Avšak teprve v XIX. století objevila se první mitrailleusa ve válce odštěpenské ve Spojených státech amerických.

Armáda francouzská užívala na počátku války v r. 1870—71 mitrailleus soustavy Reffye-ovy, jež vzbudily v celém světě velikou pozornost. Tyto stroje sestávaly z 25 ocelových hlavní tvořících čtverhranný svazek krytý bronzovou pochvou. Zbraně tyto, jež měly vzhled obyčejných polních děl, vrhaly kulky o váze 60 g. Nabíjely se pomocí posuvné závěry vložením pouzder s 25 nábojnicemi.

Závěra tohoto »děla na kulky« se otvírala a zavírala pomocí kliky. Náboj se vložil jediným hmatem, a střelba byla velmi rychlá. Pomocí zvláštní kliky bylo možno otáčeti mitrailleusu na lafetě a docíliti kosivé střelby.

Před několika léty vynalezly se po mnohých pokusech s revolverovými děly a mitrailleusami samočinné mitrailleusy, předchůdkyně oné konstrukce, o níž pojednáme. Samočinných mitrailleus je mnoho soustav, z nichž nejdůležitější jsou: Hotchkiss, Vickers-Maxim, Nordenfeldt a Colt. Užívá se jich především ve Švýcarsku, Francii, Anglii, Spojených státech severoamerických, v Japanu a v Německu.

Od obsazení Casablanky v Marokku francouzským vojskem a od počátku bojů, jež následovaly po vylodění vojska, užívalo toto samočinných mitrailleus, jež podaly náležitý důkaz o své smrtonosnosti.

V mnohých státech jsou svěřeny tyto rychlostřelné zbraně švadronám jízdectva, v jiných setninám jízdné pěchoty a v jiných ještě, na př. v Německu, se přidávají oddělením střelců nebo lehké pěchoty, jež konají výzvědnou službu a mají za úkol rychlé válečné podniky.

Samočinná mitrailleusa nové soustavy Vickers-Maximovy, jež je předmětem tohoto článku, sestává z vlastního děla a lafety. Obě tyto části byly pečlivě prostudovány, takže se docílilo výsledků překvapujících. Tento jemný stroj vyznačuje se velikou lehkostí a podivuhodnou přesností.

Je to pravá hračka, avšak velmi nebezpečná, když je to nutno.

Váží i s lafetou 31,2 kg, tedy o 18 kg méně než nejlehčí z dosud sestrojených mitrailleus. Tři muži dostačí, jak ukazuje obr. 1., pro dopravu i obsluhu této mitrailleusy. Muži mají zvláštní odění z řemenů, opatřené polštářky, na nichž spočívají nesené části.

První muž nese vlastní dělo (hlaveň), druhý třínožku a třetí vak obsahující střelivo, jež sestává z pásů opatřených nábojnicemi (obr. 2.). Všichni mají pásy s torbami na střelivo, vaky obsahující klíče a potřebné nástroje pro sestavení mitrailleusy a zásobní závěru.

Nová mitrailleusa účinkuje samočinně a je zásobována střelivem pomocí pásu s nábojnicemi. Střelba se řídí libovolně tlakem na spouštěcí páku umístěnou vzadu. Pomocí zvláštních zřízení je možno stříleti buď jednotlivé dobře mířené rány nebo hromadně, samočinně až do 500 i 600 výstřelů za minutu.

Třínožka čili lafeta, jež váží jen 13,4 kg, sestává ze tří noh z ocelových trub a čepu, na který se nasazuje dělo. Každá noha je dole zakončena širokou botkou, jež zamezuje zaboření do půdy. Zadní noha zamezující couvání při výstřelu jest opatřena sedlem, na němž sedí velitel mitrailleusy, který míří a řídí střelbu. Řídicí šroub opatřený ručním kolečkem umožňuje dáti dělu potřebný sklon. Cep, na nějž se dělo nasazuje, jest opatřen za účelem sklánění kloubem s vodorovným čepem.

Zásobování samočinné mitrailleusy střelivem se vykonává, jak bylo již uvedeno, pomocí ohebných pásů z plachtoviny nebo z ohebné papírové lepenky. Když se dělo namíří, ústrojí účinkuje a nábojnice se přivádějí samočinně do nabíjecí komory.

Rychlost střelby je značná, jelikož může mitrailleusa během čtvrt hodiny vystříleti při nepřetržitém účinkování asi 6500 kulek. Pravé to olověné krupobití.

Snadno pochopíme, že se za takových okolností hlaveň velice ohřívá. Aby se zamezilo rozpálení, je mitrailleusa opatřena vodním chladicím pláštěm. Vnější kovové pouzdro je zhotoveno z tenké vlnité ocelové trubky, čímž je zjednáno jednak větší ochlazování povrchu, jednak docíleno větší pevnosti proti průhybu.

Veškeré části děla, jakož i příslušenství, jsou ocelové. Bronz, který se vyskytuje u většiny novějších mitrailleus, je zde úplně odstraněn.

Sestavení mitrailleus v batterii i míření vykonává se neobyčejně rychle. Tři muži obsluhující mají každý zcela přesný úkol. S obsluhou dobře vycvičenou může způsobiti toto malé dělo, jež neváží bez lafety ani 18 kg, strašlivé krveprolití, pravé jatky, neboť svým olověným deštěm může pobít v málo minutách několik set lidí.

Člověk trne nad tímto malým strojem při pomyšlení, že tak nepatrná věc může způsobiti tolik bídy a bolesti.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky 1907, autor B. Fiala.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. června 2019


Diskuze k článku „Představení nového kulometu Vickers-Maxim, schopného bez přestávky vystřílet tisíce ran“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.