Jak v létě chytat ryby? Poradí vám zkušení rybáři z roku 1910

Něco pro rybolovce.

V době letní nemůže se lovec vydatí na lov nikdy ani dost časně, ani dost pozdě. Lovec vysazující se letnímu vedru polednímu nebo odpolednímu, marně se namáhá.

Od východu slunce do snídaně a od večera před západem slunce až po samu noc jest nejlepší doba k rybolovu. Tu pak, když jest zamračeno, při ostrém jihozápadním větru je nejvýhodnější vypraviti se na lov, neboř tehdy ryby se pasou po celý téměř den.

Deštivé a větřivé počasí jest sice lovci nepříjemné, avšak když povrch vody jest zčeřený, tu lovec rybám nejméně jest patrný a spíše se dočká úspěchu. Před velkým deštěm ryby obyčejně nejméně zabírají, neboť tu obyčejně těžkým vzduchem hmyz padá do vody a ryby se jím přesytí, aniž by musily lovcova vnadidla vyhledávati.

Když počasí jest jasné, tu hlavním pravidlem pro rybolovce jest, aby se co nejvíce vzdaloval od vody a pokud je rybě na dohledu, musí hleděti co nejméně se pohybovati, neboť nejmenším pohybem ryby zaplašuje.

Důležito jest, aby lovec neměl nikdy slunce v zádech, aby stín jeho na vodu nepadal, by se tím ryby neodpuzovaly.

Lovci dále nutno dobře povšimnouti si vody, ve které loví, aby věděl, jaké ryby se v ní mohou zdržovati.

V každé vodě nežije každý druh ryb. Snadno lze pozorovati, že povahou vody rybné již v malých vzdálenostech i živěna vodní podobně se mění, tak že z povahy vody snadno lze souditi o druhu ryb v ní žijících a naopak podle ryb zase na zvláštnost vody co do síly proudu, útvaru dna, čistoty, jasnosti, hloubky a teploty.

Stav vody v řekách má na vydatnost lovu značný účinek. Ve kterých řekách voda značně stoupá, a pak zase mnoho opadává, loví se znamenitě na místech hlubších, na která se ryby uchylují, když řečiště vysýchá. Když voda stoupá a se kalí, jest doba k lovu nejvýhodnější a pak zase, když voda padá a se čistí.

V řekách ryby vyhledávají určitá místa svá. Tak ploštice, pražma, kapr, lín, řízek, parma, úhoř, okoun, zdržují se pravidelně při dnu, okoun a střevle blíže dna, okoun, tloušť, štika uprostřed hloubky řeky, ouklej, tloušť, jesen blíže povrchu vody.

Když lovec vše, co tu uvedeno, dobře uvážil, třeba mu ještě počítati s tou okolností, že ryby mají své zvláštnosti, kterých třeba mu dbáti.

Dříve, než na lov se vypravíme, musíme uvážiti, že ryba v různých dobách ročních různá místa v řece vyhledává.

Ve měsících jarních většina ryb zabývá se kladením jiker mezi traviny na dno vod. kde právě není příliš hluboko.

To jest doba tření, a když je ta odbyta, jsou ryby oslabeny a vyhladověly. V době té také nejvíce vyhledávají potravu, pročež každým vnadidlem je lze snadno loviti. V době té však také rybolov zákonem obmezen, a rybář sportovní dobře učiní, když zákona bude dbáti, neboť nejen že tím slušnost za-zachová, on také v době té z lovu velkého prospěchu míti nemůže, jelikož tu ryba nemá žádné ceny, jsouc bezchutna a často i nezdrava k požívání.

Když se ryby vytřely, což u většiny ryb trvá do polovice června, tu zejména plotice, jelec, tloušť, okoun, parma a řízek vyhledávají křemité mělčiny s čistou proudivou vodou, kde se jaksi čistí. Po dvou až třech týdnech táhnou do hlubších vod s klidnějším proudem, leč parma ihned usídlí se v obvyklé své oblasti; v hlubokých proudech pod jezy, mlýnskými splavy a u hlubokých zátočín.

Tloušť vyhledává také hlubší místa u břehů, zejména takových, jež obrostlé jsou stromovím a křovinami, neboť týž má zálibu ve hmyzu, který v místech těch hojněji se nalézá.

Většina obecných ryb netáhne však do hlubších vod dříve než ku konci července. Řízek až do polovice srpna zdržuje se ve vodě mělké. Kapr a lín nemění během léta mnoho svá místa a zdržují se ve vodách tichých prostřední hloubky poblíže travin. Cejni rovněž usazují se v prohlubních, kde voda jen málo proudí.

Při lovu plotic, jelců, okounů, řízků i štik nejdůležitější jest povšimnouti si proudu. Mnozí lovci maří čas, lovíce v tichých zátočinách, kde voda téměř stojí a kde také ryby se nezdržují, leda nějaký línek nebo úhoříček. Tu jest třeba míti na paměti, že ryby většinou se zdržují jen u travin a prutin, kde mají své úkryty a kde také nalézají nejvíce potravin. Vody, obklopené dokola travinami, s měkkým písčitým dnem, hluboké 1,50—3 metry, se slabým proudem, jsou nejlepší loviště.

V srpnu obecné ryby, k nimž čítáme všecky druhy ryb mimo lososa, pstruha, sivena, lipana, štiku, nabývají nejlepší jakosti a uchylují se do poněkud hlubších vod než v měsících dřívějších. Kde v řece se zdržují, to závisí od stavu vody. Když je voda malá, tu ryby ponejvíce se zdržují v korytě říčním uprostřed řečiště. Čím vyšší je stav vody, tím blíže se táhnou ryby ku břehům.

Září a říjen jsou nejlepší dva měsíce k lovu ryb na těžko. Dříve v létě skrývají se ryby ve travinách, které v září vadnou, načež ryby je míjejí. Tu ryby se uchylují do hlubších vod, ale drží se stále ještě v proudu, vyjma štiky, lína, kapra, cejna a úhoře, kteří se pak zdržují ve vodách spíše stojatých.

Za doby zimní s úspěchem lze podniknouti jen lov ryb dravých, štik, lupic a p. Ostatní ryby, pokud vůbec potravu vyhledávají, činí to jen ve vodách nejhlubších. Parmy, kapři, řízci a úhoři v době zimní trvají ve strnulosti a nezabírají na žádné vnadidlo.

Tlouště, okouny a plotice lze loviti ve hlubších vodách se dnem křemenitým, a kde takového není, ve vodách se dnem hlinitým. Doba lovu v zimě nejpříhodnější jest polední. Když v zimě voda stoupá, tu se ryby táhnou do zátočin, kde v tiché vodě, třeba i dosti mělké, výhodně lze loviti.