Objev vína.
Peršané honosí se králem Dyemidem, jenž žil od roku 1015— 975 před Kristem, tedy 12 let dříve než moudrý Šalamoun, a považují jej za objevitele vína.
Vypravuje se následující: Perský onen král nade vše obliboval si vinné hrozny; poněvadž je ale nemohl míti celý rok, připadl na myšlénku, vylisovati šťávu hroznů a uschovati si ji. Každý den pak pil šťávu hroznovou, jež mu velice chutnala.
Po nějakém čase nabyla ale šťáva jiné chuti, král domníval se, že mu někdo do šťávy přidal jedu a nádobu uzavřel.
Dlouhý čas zůstala nádoba tak uzavřena, když se tu roznemohla nejmilovanější králova žena a naříkala na prudké bolesti hlavy. Poněvadž žádné prostředky nepomáhaly, vyprosila na králi onu šťávu, aby smrtí došla vyprostění ze své trýzně.
Jakmila se krásná Peršanka napila domnělého jedu, cítila se jako znovuzrozenou, bolesti hlavy povolily a když se ještě více zázračného nápoje napila, usnula; spala celý den a celou noc a probudila se zdravá a čilá.
Tak poznán účinek vína, jež bylo pak králi nejoblíbenějším nápojem.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak vzniklo první víno? Může za to náhoda, perský král a žena toužící zemřít“