120 let starý test: elektromobil je pro dopravu po městě lepší, než automobil se spalovacím motorem

Elektrická drožka.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pokroky ve výrobě samohybných vozidel

Z technického stanoviska, pokud se výroby automobil týká, jest zajímavým fakt, že opět byl to parní stroj, který v soutěži vedle ostatních systémů čestně obstál, ačkoliv již celé desítiletí předpovídá se jeho konec, a naznačují jeho nástupci.

Není tedy prozatím třeba psáti nekrolog. Při velice měnivé spotřebě energie, jakou vozba pomocí automobil předpokládá, jest rationelně stavěný parní motor dosud nedostižen, zejména pro delší tratě silniční, značné stoupání terrai nu a větší náklad dopravní, tedy zejména pro vozbu zboží.

Pro dopravu místní a menší náklady, tedy pro dopravu osob konkurruje s parním strojem motor benzínový.

Používání elektřiny pro těžší dopravu pomocí automobil nespadá prozatím na váhu. Za to ale jiným směrem razí sobě cestu.

V měsíci červnu tohoto roku uspořádal totiž klub pařížský soutěž motorových povozil droškářských. Povozy tyto měly prokázati způsobilost normální dopravy v ulicích pařížských.

Zkouška trvala 9 dní a denně stanovena cesta 60 kilometrů a sice uvnitř města na ulicích k tomu určených, za mimořádných překážek různého druhu, stoupání ulic, špatné dlažby atd. Zkoušky v rychlosti dosažené a v okamžitém brzdění rozjetého povozu doplňovaly tyto pokusy, kterých súčastnilo se 13 vozidel.

Dvanáct vozů opatřeno bylo akkumulatory, napájenými pomocí elektromotorů, a jenom jediný motorem benzinovým. Při každé jízdě činěny záznamy, které vykazovaly u vozů elektrických nápadně malou spotřebu energie.

Průměrně vykázáno pro dráhu 60 km. jen asi 11,50 kilovatt. hodin. Počítáme-li za 1 kilovatt. hodinu asi 15 kr., činí to na jeden kilometr cesty asi 3 kr. Jediný vůz s motorem benzinovým, který se súčastnil, vyhověl taktéž kladeným podmínkám dopravy, avšak spotřeba benzínu obnášela asi 18 litrů na 60 kilometrů, a jelikož v Paříži platí se za litr benzínu asi 27 kr. (dle našich peněz), obnáší výlohy za 1 kilometr cesty asi 8 kr.

Rozdíl tedy velice značný. Veškerá kola vozidel opatřena byla pneumatikou, čímž jízda stala se příjemnou. Zdali však při zatížení 1290 až 1800 kg a ještě k tomu na dlažbě měla by pneumatika dlouhého trvání, o tom lze vážně pochybovati. Poměr zatížení u povozu jest vůbec dosud nepříznivý v poměru k zatížení užitečnému, kterým jsou míněny osoby súčastněné.

Velkou část zatížení (neužitečného) tvoří ovšem akkumulatory, a sice 350 až 560 kg. Zmenšením zejména váhy těchto posledních usnadnila by se i lehčí konstrukce vozidel vůbec. Vzhledem ku stavbě vozidel, pohonu, řídění směru, brzdění, vyhýbání se překážkám, rychlosti jízdy, udržování vozidla atd. dosaženo cenných výsledků pro další vývoj automobil.

V Praze uvedl se automobil moderní po prvé roku 1897. Redaktor Epochy súčastnil se tehdy několikráte jízdy na zkoušku s dvěma typy automobil. Pohon obstarával motor benzinový. Nejzajímavější byla jízda dne 31. května roku 1897, kdy objevil se poprvé v Král. Vinohradech, překonav povozem „Victoria" téměř hravě značné stoupání ulice Skrétovy.

Dlouho odpočívala otázka samohybných vozidel. Nyní poznovu přichází na denní pořádek a doufejme, že dostane se jí řešení v duchu doby, moderní a rychlé.