Mají děti jíst ovoce? Ještě začátkem minulého století to nebylo jisté

Dětský smích.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ovoce, jeho přednosti a nebezpečí pro děti.

Vzpomeneme-li si na vypravování biblické o prvních rodičích, musíme za to míti, že Eva prvně požívala ovoce a teprve když ji chutnalo, podala je Adamovi.

Na každý způsob byly plody divoce rostoucí prvou potravou člověka, jenž teprve později naučil se znáti obilniny a hlízy a je sobě za pokrm připravoval. Ještě později naučil se člověk požívati masa a mléka; první lidé byly zajisté vegetariány — živili se potravou bylinnou. Co prodělávalo lidstvo, prodělává každé dítě pro sebe. Byť na počátku bylo dítěti potravou mléko mateřské neb zvířecí, přidáváme přece k ní v druhé polovici prvého roku moučnaté pokrmy a teprvé v druhém roce přistupují k nim vejce a masité pokrmy, i ovoce.

Sklizená jablka.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

»Pro výživu?« ptáme se. »Má vůbec ovoce pro dítě nějakou hodnotu výživnou? není-li proň pouhou pochoutkou?«

Tato otázka má jistou oprávněnost.

Arciť v prvé řadě rozhoduje chuť ovoce, jež činí dítěti ovoce milým.

Chemie zjistila, že ona podivuhodná směs rostlinných kyselin, ovocného cukru a vonných látek způsobuje jen ovoci vlastní dráždění nervu chuťového.

Tak naučí se dítě různé chutě ovoce rozeznávati a si je zalibovati, řekli bychom, že jazýček dítěte jest nejpovolanějším soudcem o lahodě ovoce. Kyselin rostlinných jest tré, tak nám praví věda, a sice kyselina jablečná, jaká nachází se v jádrovém ovoci (jablkách a hruškách) i v ovoci peckovém (švestkách a třešních), pak kyselina vinná v hroznech vinných a kyselina citronová. Tyto kyseliny jsou v různých poměrech smíšeny a odtud i různá kyselá chuť má svůj původ.

Cukry v plodech jsou si velice podobné, spolu s kyselinami dodávají ovoci zvláštní chuti a kde jich ovoce má málo, nahrazujeme je cukrem obyčejným, jimž ovoce posypáváme. Pravou hádankou jsou nám vonné (aromatické) látky v plodech, jež význačny jsou pro každý druh zvláště. Vůně plodů působí současně na ústroj čichový i chuťový a zvláště čich pochoutku na ovoci zvýšuje.

Nicméně má ale ovoce i výživnou hodnotu pro dítě. Obsahuje především rostlinný bílek; škrob a cukr, jak známo živí také, a nerostné soli, kyselina fosforečná, draslo a železo přispívají k tomu, aby přivedeny byly krvi, svalům a kostím důležité látky. Borůvky v tom ohledu svým vysokým obsahem železa (jako špenát mezi zeleninou) nad jiné plody vynikají.

Samozřejmě má dítě požívati jen ovoce zralé, neboť před zralostí převládají v ovoci kyseliny rostlinné a teprvé zráním vynikne obsah cukru a tato proměna děje se také ležením ovoce utrženého. Přednost sluší dáti ovoci přirozeně na stromě vyzralému. Přezralé plody, v nichž kyseliny vymizely, chovají také méně cukru, za to rozmnožil se v nich škrob, odkudž pochází jejich moučná chuť — jsou pro děti méně vhodné.

Vhodny jsou pro děti dále ovocné přípravky, jako ovoce sušené, zadělávané, různé šťávy a vína. To má svou dobrou příčinu, neboť jest období ovoce, zvláště některých druhů, poměrně krátké. V prvé řadě ceniti jest ovoce ve vlastní šťávě konservované, neb v cukru zavařené, předpokládaje, že není v něm cukru mnoho. Dále sluší vzpomenouti ovoce sušeného, v čemž po příkladu kalifornském činíme pokroky tím, že zůstává sušené ovoce šťavnatým a chuť jeho se nemění.

Špatně a silně sušené ovoce jest tvrdé a pro děti se nehodí, také jim ani nechutná. Povidla angreštová, jablková, malinová a rivízová jsou výbornou pochoutkou dětem a všeobecnou chuť k jídlu vzbuzují, taktéž výhodny jsou pro děti líhuprosté šťávy ovocné.

Počínaje druhým rokem, můžeme dítěti beze vší závady popřáti ovoce, dle toho, jak nám je roční doba skytá. Když mezi tím pojí kousek tvrdého chleba, jest to tím lepší. Také neškodí, když dítě při ovoci pije ale mléko, nedávejme mu je před a ani po ovoci. Jest lhostejno, v které době denní dítě ovoce jí; buď na to ale poukázáno, že ovoce po večeři mnohým velkým dětem prospěje. Zvláště platí to o měkkých šťavnatých jablkách.

Všecko ovoce má se dobře rozkousati. Když se ovoce špatně rozkouše, zůstanou celé kousky nezažité v žaludku ležeti a pak nemožno se diviti, že v žaludku tlačí, bolesti v břiše a průjem se dostavují. Pecky nesmějí se vůbec políkati, neboť kdyby některá uvázla ve slepém střevě, může dítě onemocněti nebezpečně a dokonce i na to zemříti.

Zralé, čisté a čerstvé ovoce, pečlivě též usušené nedělá v žaludku ani v útrobách břišních pražádných obtíží, nýbrž dítě znamenitě osvěží. Ale i více : ono udržuje krev a životní šťávy v dobrém stavu a o tento čistící účinek dělí se se zeleninou. Ba mnohé nemoci jako ku př. dětský skorbut, měly smrtelný průběh, než naučili jsme se čerstvé nadojené mléko kraví s čerstvě vylisovanou šťávou dvou citronů dítěti dávati. Tato šťáva byla tak mnohému dítěti zachranným andělem v těžké nemoci.

Když ani k výživné hodnotě ovoce, jež nade všecku pochybnost jest prokázaná, nepřihlížíme, jest hodnota jeho, jako neškodného, zdravého a oblíbeného použitku pro děti veliká. Nechte proto své dítky na ovoci si jak náleží pochutnávali a nezapomínejte také pro ty budoucí ovocné stromy sázeti.