Jaká byla dětská hřiště na začátku minulého století?

Hry dětské.

Nezastavily jste se, milé dámy, byste pozorovaly děti na hříštích?

Co se mne týká, mohu vás ujistiti, že rád pozoruji děti při hrách i jako lékař i jako přítel mládeže. Jaké to divadlo, viděti děti na rejdištích, kdy jsou úplně svými, kde nic radosti jejich nepřekáží, kdy výlevy citové jsou čiré, nefalšované.

Jak tu obličeje jejich září, jak rozjařené jejich hlásky zvučí, jak pružné jsou pohyby nožek a ruček! Viděti dítě při hře jest tolik jako naslouchati ptáku, když pěje.

Jest potřebno vám říci, jak veliká jest znalost má ohledně her malých robátek?

Byl jsem jednou pozván, abych rozsoudil děti ohledně vyhrané kuličky a bývám velmi často tázán, co soudím o tom neb onom případu mezi dětmi se přihodivším. Vypozoroval jsem, co jest příčinou, že mne děti rády poslouchají. Mluvím celkem zcela klidně a činím, aby rozpoznaly, proč mají v tom neb onom případě poslouchati.

A jsou skutečně hry užitečné a dobré, ale jsou také mnohé nebezpečné a škodlivé. Nebezpečí, jimiž hrozí, jsou tím hrozivější, čím jsou skrytější. Naznačil bych vám rád, ctěná dámo, hry zlé, aby miláček váš jim nebyl nikdy vysazen. Ale kterak si mám při tom vésti?

Myslím, že by bylo nejúčelněji pozvati vás, byste se mnou vykonala jednu z mých sladkých toulek Chcete býti mou společnicí? — Zastavme se hned u tohoto hřiště. Vidím, že si tu již dali dostaveníčko všichni kloučkové z nejbližších domů a můžeme se oddati pozorování.

Dovolte mi předem ještě slovo.

Na tomto místě a všude kolkolem zapověděli opatrní otcové města veškeré jezdění, aby děti nepřišly k úrazu. Jest také k tomu přihlédnuto, by tu nikde nebylo žádné nádržky nebo tekoucí vody, aby nebyly děti vysazeny nebezpečí utonutí.

Celý prostor ku hrám určený jest ozářen sluncem. Kdo by vyhledával chládek, může se pod košaté stromy na lavičky posaditi, neb je jich tu hodně rozestaveno.

Viděl jsem jinde v jiných městech hříště pro děti umístěné na tak stinných místech, že nebylo lze paprsku slunečnému tam proniknouti a to se mi nijak nezamlouvalo, neboť neslouží ke zdraví dětskému vlhká, stinná, chladná promenáda. Pozorovali a promluvili jsme si o jakkosti hříště, pohleďme nyní na hrající si dítky.

Nemám nijak v úmyslu rozebírati moje vědomosti o dětských hrách, ale chci vás upozorniti na to, co se mi při hrách dítek líbí. Přál bych, aby děti nalezly ve hrách příležitost k osvěžení těla i ducha a zábavu: jich svaly vyžadují cviku a údy pohybu, neboť jenom tak nabudou sily a dítě dostane chuť k jídlu.

Líce roběte se zbarví růžově a oči nabudou svěžího lesku.

Přál bych si, aby některé hry tu nebyly připouštěny, neboť hleďte tamto: chlapec stojí ohnutý tak, aby záda byla vodorovně a všichni chlapci po řadě ho přeskakují. Této hře nepřeji naprosto, naprosto, tak jako bych zavrhl hru „káčou“. Jak snadno by mohla vletěti do obličeje jiného dítěte!

Ale porozhlédněme se ještě dále, jak si hrají děvušky. Celkem jsou jejich hry mírnější a méně nebezpečny. Jakkoliv běhají, skáčou a honí se dosti hbitě, není nikde pozorovati divokosti. Honěná, skákání přes šnůru, hry kruhové s pohyby a se zpěvem poskytují dívenkám dosti podnětu k pohybům, jichž mají tak potřebí jako hoši.

Ale pohleďte tam v pravo, kde malá dívenka nepohnutě stojíc, s jakousi závistí pohlíží na hrající si dítky. — Aj, postřehl jsem již příčinu jejího smutku. Je tak vyfintěna, že se nesmí zúčastnili her, a má přikázáno nepomačkati a nepošpinili obleku.

Ó ubohé dítě! Býti u prostřed hrajících si dětí a nesměti se zúčastniti jejich her jest přímo ukrutností. Tak jako musí dítě jisti a piti, tak také musí spáti, pohybovati se a hráti si. Jaký to nerozum zapovídati dítěti pohyb proto, že je luxusně nafintěno?

Graciosní barvy nemají býti hledány na oděvu dítěte, ale na jeho lících. Věřte mi, že dvé očí zařících radostí krášlilo by hlavu dítěte toho lépe než klobouk plný stuh a krajek, jejž nesmí odložiti. Jaká to zpozdilost upozorňovati tak záhy dívčici na krásu toiletty.

Neuplyne mnoho jar a dítě v pannu se rozvíjející počne samo o tom přemýšleti, jak zdobiti tělo v jaru mladosti. Proto přejte dětem pohybu v úboru takovém, který nepřekáží. Převlékejte je dva i třikráte denně, ale dopřejte jim skotačení.

Když jsem zavadil o toiletu, tož jest mi připomenouti, že jest radno míti pro drobné miláčky vždy s sebou nějaký šál, šáteček, pláštěnku. Zalité potem přicházejí maličké k matkám, aby oddychly po šílených rejdech. Ale nedopřejte jim, aby si hned sedly, když je obalíte, ne, ať se mírně procházejí před vašima očima, nebo ať se ubírají ponenáhlu k domovu.

Které matky neposlouchají této rady přivodí svým dětem často těžké rýmy nebo i záněty plic.

Beřte s sebou vždycky pláštěnky. Uhřáté děti chtívají piti. Kdyby jakkoliv naléhaly na vás, piti jim nedávejte, dokavad se neochladily nebo dokavad něčeho moučného nepojedly. Ani studené vody, ani studeného mléka jim v té chvíli nedopřejte, ale hleďte především, aby se ochlazovaly. Znáte mé náhledy o tom, jak je mléko dětem prospěšné, ale když je dítě silně spoceno, nesmí žádného mléka dostati, neboť by mohly býti následky hrozné.

A ještě poslední slovo.

Vyvádějte své miláčky pod širou oblohu do společnosti jiných dětí. Nenechávejte je nikdy hráti doma samotinké. Hry takové bývají nejnebezpečnější.