O fungování prvních útulků pro zvířata na začátku minulého století

Asyl zvířecí v Grosslichterfeldu u Berlína.

»Svět němých bolestí« někdy ovšem také hlučně se ozývající, ale celkem proti surovosti a přemoci lidské úplně bezbranný!...

Sám zákon náš nebéře v ochranu zvířata před vykořisťováním a týráním.

Zvíře považováno jest úplně toliko za majetek svého pána, a pouze když trýznění jeho působí veřejné pohoršení, může býti člověk, »pán přírody«, pohnán k zodpovědnosti.

Nedostatkům zákona našeho marně se snaží odpomoci různé spolky proti týrání zvířat — nejvíce ovšem působí zde, jako v mnohých jiných věcech, naše škola, a jí náleží zásluha, že vštěpuje dítěti lásku k přírodě a tvorům jejím.

V Německu, Anglii, Americe a jinde zakládají se zvláštní asyly pro zvířata, v nichž dostává se tvorům systematického pěstění a ošetřování v čas potřeby.

Ze zakládání a vydržování ústavů těch spojeno jest s velikým vydáním, rozumí se samo sebou. Ale na druhé straně i skutečný zisk peněžní nelze podceňovati.

Divákům dostává se laciné a slušné zábavy a prodejem ušlechtilých druhů zvířat kryjí se výlohy, takže vždycky ještě zbude pěkný výsledek — možnost pozorovati přírodu a obohacovati vědomosti z říše člověku nejbližší.

Obrazy naše předvádějí nám velkolepý ústav — asyl zvířecí v Grosslichterfeldu u Berlína s několika zajímavými podrobnostmi jeho.