Komu a proč se říkalo babička ruské revoluce

“Babička ruské revoluce” znovu odsouzena.

Kateřina Breško-Breškovskaja.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Breškovskaja ztrávila již 25 let ve zdech žalářních. Je dcerou ruského šlechtice z gubernie šenigovské a konala i ve Spoj. Státech svého času přednášky.

Roku 1910 byla odsouzena k doživotnímu vyhnanství ve východní Sibiři.

Život tam je pomalá, strašná smrt. I jí, zvyklé tolik na strastiplný život, na útrapy, hlad, bezcitnost dozorců, zastesklo se po zlaté svobodě a dvakráte již pokusila se Breškovská uniknouti hroznému peklu Sibiře.

Po druhé prchla 1. prosince 1913. Šla navštívit jednoho nemocného vyhnance, v přestrojení však unikla. Ale byla na útěku chycena a potrestána zostření dozoru a upřením těch několika výhod a práv, jež železná a bezcitná ruská justice sibiřským vězňům poskytuje.

I velké ruské denníky zamyslily se nad tragedií Breškovské, ženy nanejvýše inteligentní, ženy, která přes neštěstí své neztratila soucit k neštěstí spoluvězňů, která je jim přítelkyní, matkou a ošetřovatelkou.

Ruské denníky upozornily vládu na nemístnost a bezúčelnost dalšího žalářování této nemocné stařeny.

Ale všechno voláni bylo marné a Breško-Breškovskaja, hrdinná ruská žena, typická představitelka nedávné revoluční ruské epochy, patrně zemře ve vyhnanství. Bude opětně o jednu nešťastnou oběť ruského absolutismu více.