Kombajn, který ukončil dřinu a zlevnil bavlnu

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1923, autor Inž. V. K.
Sběr bavlny je velmi namáhavá práce. Nový elektrický kombajn jí zjednodušil, zlepšil kvalitu i výnos bavlny a tím jí také zlevnil pro zákazníky. Více v článku z roku 1923.
Následující text pochází z roku 1923

Elektrický stroj na sbírání bavlny.

Nejtěžším oříškem pro vynálezce budou vždy stroje na mechanické vykonávání zahradnických prací. Zde nelze nikdy nic předpokládat, neboť rostliny a jejich plody rostou individuálně a pěstování jejich, ačkoliv je to nejčastěji práce nádenická, vyžaduje vždy inteligence.

Mezi práce spíše zahradnické patří sbírání bavlny. Je to práce zdlouhavá a namáhavá, vyžaduje veliké zručnosti a až dosud nepodařilo se sestrojiti stroj, který by ji spolehlivě vykonával za člověka. Příčinou toho jest, že plody bavlníku zrají nestejně a jako každý plod vyskytují se nepravidelně. Nemožnost nahraditi tuto ruční práci strojní je tím nepříjemnější, že jde o práci periodickou, která musí být v krátkém čase vykonána, a tu se často stává, že farmář nenajde v potřebném čase dosti dělníků a utrpí velikou ztrátu tím, že část plodů rozfouká vítr.

Bavlna je totiž chmýří, které obsahuje semeno bavlníku. Před uzráním jest vše uzavřeno v tobolce, která však puká a zralá semena se podobně jako u pampelišek větrem roznášejí.

Prací dělníků jest předejíti to a vybrati tobolku bavlníku jakmile se otevře. Mají proto každý den procházet záhony a sesbírat uvolněné semeno. To nelze při velkých plantážích provésti; nutno čekat, až vše uzraje, a přijde-li zatím vichřice nebo nepohoda, může být i část úrody zničena.

V Americe se již dlouho děly pokusy nahraditi ruční sbírání strojem, nikdy však s pronikavým úspěchem. Snad právě proto, že na stroj byly kladeny veliké požadavky, že se žádalo, aby pracoval a sbíral téměř bez dozoru, nemohly míti pokusy žádané výsledky.

Nyní se obrátily pokusy jiným směrem a zde právě hodláme stručně popsat stroj či spíše nástroj nového druhu. Nástroj proto, že je mechanickým kartáčem, který musí být ovládán, avšak usnadňuje dělníku práci a zdesateronásobňuje jeho výkonnost.

Stroj se skládá ze dvou kartáčů válcových, uváděných v pohyb ohebným dlouhým hřídelem. Ložiska kartáčů jsou ve stěně malé skřínky. Mezera mezi kartáči je tak veliká, aby hlavička bavlníku právě prošla.

Kartáče, jak již bylo řečeno sou uváděny do pohybu ohebným hřídelem, jehož délka jest asi 1 m, v kteréžto vzdálenosti působ jeho pohonný motorek elektrický. Naprot mezeře mezi kartáčky vyúsťuje asi 6 m dlouhá ohebná trubka, tvořící kanál, kudy je bavlna, vyčesaná z tobolky, odssávána do sběrného pytle a zároveň je zbavována hrubých nečistot. Ssání a centrifugální čištění vyčesané bavlny obstarává jiný motor.

Takové čtyři přístroje s trubicemi a příslušnými motory jsou namontovány na vozíku, poháněném gazolinovým motorem, který zároveň pohání i dynamo a vyrábí elektrický proud pro pohon ostatních motorů elektrických. Pohyb vozíků a kartáčů jest navzájem úplně nezávislý.

Dělník tedy každou pootevřenou tobolku bavlníku přiloží ke kartáčkům, které vybéřou obsah. Proudem vzduchu se vssaje bavlna do trubky, projde až na opačný konec do odstředivého přístroje čisticího, kde se zbaví hrubých nečistot (listí atd.) a spadne do sběrného pytle.

Zacházení se strojem nevyžaduje žádné tělesné námahy ani obzvláštní pozornosti, takže každé dítě může práci tu konati. O přístroji pracoval vynálezce Stuckenborg z Memfidy (ve státě Tenessee) 15 let. Patent zakoupila elektrotechnická továrna ve Schenectady.

Vynálezce doufá, že se jeho stroj uplatní a pronikne brzy do farem. Dosavadní pokusy, konané v plantážích v Little Rock v Arkansasu, též tuto důvěru opravňují. Zjistilo se totiž, že dělníci již v několika dnech se zapracovali a sbírali 500—700 liber bavlny, kdežto normální denní výkon při ručním sbírání obnášel pouze 70—150 liber.

Proti dosavadním strojům má právě popsaný tu výhodu, že počet nesebraných vláken je závislý jen na dělníkovi, kdežto dřívější stroje zanechávaly mnoho bavlny na keřích. Další výhodou jest, že bavlna sebraná jest čistá, neobsahuje listí a stonků, které při pozdějším zpracování překážejí. Není také tak pomačkaná a sbalená, jako při sbírání ručním, a tím se cena bavlny zvyšuje až o 15 dolarů na balíku o 500 librách.

Při rychlém sbírání se dále zmenšují ztráty, způsobené zdržením žně a nepohodou.

Osvědčí-li se předpovědi, dostane každý farmář v právě popsaném přístroji zdatného pomocníka, a doufejme, že i my, Evropané, ucítíme blahodárný vliv nového stroje ve zlevnění bavlny i bavlněných výrobků.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky 1923, autor Inž. V. K.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. října 2017


Diskuze k článku „Kombajn, který ukončil dřinu a zlevnil bavlnu“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.