První jídla nejmenších dětí za časů našich prababiček: moučníky, sekaná nebo víno

Stravování odstaveného děcka.

V prvém roce živí se dítě skoro jen výhradně mlékem; ku konci pak prvního roku lehkými moučníky.

V druhém roce zvykáme zdravé děti zvolna na všechnu potravu; při tom nutno však výkaly bedlivě pozorovati, stává se, že se v nich objevuje potrava nezažitá. Dítě krmíme suchary, žemlemi, bramb. kaší, telecími nebo kuřecími polévkami s krupicí.

Doporučují se rýžové jablkové moučníky, rýže, hrách, kedlubny jako kaše, rovněž i ovoce, raději však dušené, mladá zelenina, zvláště špenát, karfiol, zelený hrách.

Dále z mas: jemně sekané, hovězí, skopové, telecí, holoubě a kuře, koroptev, srna a zajíc řádně vypečené. Také požívání čerstvého másla neškodí.

K pití nejlépe se hodí mléko, voda malinová neb citronová. Za to víno i pivo do 14—15 roků jsou zakázány, neboř působí jedovatě na nervy zdravého děcka.

Pouze při vysokém stupni horečky předepisuje lékař víno. Bylo-li ale dítě již dříve na alkohol uvyklé, nepůsobí tento v jeho nemoci.

Od poloviny třetího roku jest dítě schopno jisti vše, co dospělý, ovšem nic příliš ostrého neb tučného. Po jídle má dítě klidně tráviti.

Neukládejme je dříve na lůžko než půl až 1 hod. po jídle.