Hledání dokonalé náhrady mateřského mléka

Maminka s dítětem.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Za idealní potravou dětskou.

Kravské mléko neupravené se nehodí na výživu dítěte. Liší se svým chemickým složením od mléka mateřského, jež jest ideální potravou dětskou obsahujíc všechny živné látky v poměru, jak jich organismus potřebuje. Rozdíl záleží v tom, že kravské mléko obsahuje více kaseinu a méně cukru. Východisko nalezeno tím způsobem, že se mléko zřeďovalo vodou, čímž stejné množství kaseinu rozděleno na větší dávku mléka. Pro odstranění druhého nedostatku přidáván do mléka takto upraveného cukr.

Když ani poté nebyly výsledky lepší, připisovali příčinu mikrobům. Pasteurisováním nebo sterilisací mléka i tito škůdcové zničeni, takže po všeobecném soudu dosaženo potravy dětské, kteráž si v ničem nezadá přirozené výživě mlékem lidským. Leč veliké naděje, které kladeny do sterilisovaného mléka, se přece nezplnily. Shledány různé příznaky neblahého účinku tohoto mléka, a všeobecně konstatováno, že dítky jím vyživované špatně vzdorovaly infekčním nemocem. Odkud tyto účinky? Neobsahujeť mléko sterilisované celkem ani mikrobů, ani toxinů, a složení jeho je totéž jako mléka lidského.

Otázkou touto zabývali se lékaři. Dr. Escherich prvý vyslovil domněnku, že mléko mateřské obsahuje rozpustné fermenty, kterých se mléku kravskému nedostává. Z prací, které pro vyšetření této theorie konali prof. Hutinel se svým žákem Dr. Nobécourtem, vyšlo na jevo, že jsou ve mléce obsaženy fermenty dvojí; jedny mění tuk v glycerin, druhé škrob v cukr. Prvé se vyskytují jen ve mléce mateřském, druhé v každém mléce, ale v mateřském nejvíce. Jediné mléko osličí má tytéž fermenty jako mateřské; také skutečně ode dávna pozorováno, že děti živené osličím mlékem se vyvíjely tak, jako byly-li kojeny, čímž nepřímo i zjištěn význam těchto fermentů pro výživu dětí.

Před nedáveni uveřejnil podivuhodné pokusy Spolverini; dle něho lze dodáváním přiměřené píce dojnému dobytku nabyti v jeho mléce týchž fermentů, jaké jsou ve mléce mateřském.

Dal totiž krmiti kozu, jejíž mléko zkoušel; to neobsahovalo před tím fermentů, které jsou v mléce lidském. I přidával k normalní píci vejce a trochu masa, načež se objevily oba druhy fermentů. Užasnuv nad tímto výsledkem, hleděl dojiti výsledku způsobem praktičtějším. Přidával koze k píci klíčícího ječmene a opět se pokus zdařil; rovněž při kravách shledal dobrý výsledek. Potvrdí li se definitivně tento pokus, jisto, že se došlo konečně mléka, které nahradí úplně přirozenou výživu dítětě mlékem mateřským.

»Pohříchu« — podotýká La Revue, z níž zprávu čerpáme — »tyto pokusy jsou příliš drahé, a lidé pracující v laboratořích nejsou zámožní. Kupovat kozy a krávy a dávat jim zvláštní potravu je nad prostředky skromného učence.«

Na štěstí mají ve Francii zvláštní ligu, která opověděla boj špatnému mléku (»Ligue pour la défense de la vie«), jež se jistě ujme pokusů »skromného učence«. Hůř by bylo vědci jiných zemí, kde není bohatě nadaných laboratoří ani veřejných lig pro vše možné, jaké mají ve Francii. Pro příklady takových zemí není třeba choditi daleko.