Benzinový motor bez ventilů.
Rozvoj výroby výbuchových motorů — to jest motorů poháněných plynem, benzinem, lihem atd. — který nastal v nejnovější době, přinesl s sebou mnoho původních novotin v konstrukci těchto strojů, z nichž mnohé vynikají svérázným promyšlením různých součástí motorových.
Zvláště vystupují tu v popředí snahy konstruktérů po odstranění různých vad dosavadních motorů, jež povstávají netěsností a vůbec špatnou činností rozvodových ventilů, které přivádějí výbušnou směs do válce motoru a odvádějí z něj zplodiny výbuchů; snahy tyto vyvrcholily v některých případech i v odstranění těchto ventilů vůbec, tedy v čemsi podobném, co jsme na těchto místech ukázali nedávno na parním motoru, rychloběžce »The Newall«.
V tomto směru vyniká jednoduchostí na př. motor Dawson-ův, jenž má píst dutý s otvorem ve stěně; píst se nepohybuje toliko směrem svislým, nýbrž pomocí zvláštního převodu se zároveň otáčí kolem své podélné osy tak, že zmíněný otvor opisuje křivku přicházeje jednou naproti otvoru, jímž se výbušná směs přivádí, po druhé zase proti trubce odváděcí. Není nám však známo, zda se Dawson-ův motor prakticky osvědčil; lze však o tom podstatně pochybovat.
Nejnověji pak vzbudil pozornost dvojtaktový motor bez ventilů, kterým opatřuje firma K. Meissner v Hamburce své motorové lodice, Je to velice jednoduchý stroj, u něhož si otvírání a zavírání rozvodných kanalů obstarává rovněž sám píst motoru, při čemž válec — prostor nad pístem — slouží výhradně co motorový válec, kdežto pouzdro, v němž se pohybuje klika a setrvačníky — tedy prostor pod pístem — slouží za čerpadlo na výbušnou směs.
Pohybuje-li se totiž píst z dolní mrtvé polohy nahoru, zavře především otvor d, načež později otevře otvor a a nassaje si jím plyn do prostoru pod pístem. Při pohybu dolů se nejprv otvor a zavře, při dalším pohybu se plyn stlačuje, načež, když píst dochází své nejnižší polohy, otvírá si kanal d, jímž vnikne stlačený čerstvý plyn do válce, z něhož vypudí zbylé tam zplodiny dřívějšího výbuchu otvorem e ven. Při pohybu pístu vzhůru se tento plyn v prostoru nad pístem komprimuje, načež se při nejvyšší poloze pístu zapálí, aby svým výbuchem udělil pístu pohyb dolů.
Popsaný pochod se tedy při každém o točení kliky opakuje bez ventilů a bez zvláštních rozváděcích přístrojů; píst s ojnicí a setrvačník se hřídelí jsou jediné pohyblivé části tohoto stroje, které zde konají práci, arci ve dvojtaktu.
Motory o této základní myšlence byly nejdříve prováděny v Americe, avšak brzy též vyráběny v Evropě ve stejně dokonalém provedení a s podstatným zlepšením ; první je prováděly dvě známé strojírny, a to »Akciová společnost dříve br. Körting-ové« v Hannoveru v Německu a »Tangyes Limited Cornwall Works« v Birmingham-u v Anglii.
Körting-ové je staví dle patentované soustavy Hardt-ovy o 1, 2, 3 a 4 válcích do výkonnosti 80 koní, a to pro benzin, lih a petrolej ; rychlost jejich se dá jednoduchým způsobem řídit od 250 do 1000 obrátek za minutu. Tangyes Ltd. vyrábějí motory dle amerického uspořádání Lorier a Wolverine-a pro benzin a lih o 1 nebo 2 válcích do 15 koní, při normálních 400 obrátkách.
Motory tyto jsouce bez ventilů vynikají neobyčejnou jednoduchostí, nepatrnou vahou, téměř neslyšitelným chodem a lehkou obsluhou; vhodné jsou jmenovitě pro pohon lodic a vorů, méně pro stálý pohon pozemní.
témata článku:
Diskuze k článku „Revoluční spalovací motor bez ventilů“