Jak se dětem nastavovalo v době války nedostatkové mléko

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Šťastný domov 1916, autor neuveden.
První světové války způsobila ohromný nedostatek všeho, včetně kravského mléka. Proto maminky hledaly způsoby, jak těžko dostupné mléko dětem nastavit a zajistit jim tak zdravý vývoj. Více v článku z roku 1916.
Následující text pochází z roku 1916

Nastavování mléka pro děti

Mléko pro kojence a děti do čtyř let snaží se městské approvisace zajistili vydáváním výkazních lístků. Prozatím schází při tom všechna exekutiva, neboť approvisace nemůže donutiti mlékaře, aby mléko skutečně měli a vydali je každému, kdo s lístkem přijde, za druhé pak i v tomto výkazu se objevuje značné obmezení.

Proto i tu dostavuje se otázka, lze-li mléko k těmto účelům nějak nastaviti.

Od starodávna je známo, že se používalo k rozřeďování mléka hlenovitých odvarů zrn obilných, jak o tom již v papyrech egyptských je psáno, a také vědecká léčba dětí v novější době sáhla k tomuto prostředku.

Jedni měli za to, že se tu dostává dítěti lepší výživy bílkovinou, jiní si chválili menší množství škrobu v takových odvarech zvláště pro děti, u nichž není ještě tráveni škrobovin dobře vyvinuto a jiní konečně měli za to, že touto přísadou se syrovatění mléka podporuje a vytvořená sýrovina že je zvláště jemná a lehce stravitelná.

Nejnovější rozbory ukázaly, že sice tyto důvody nejsou zcela nesprávné, nicméně, že nejsou rozhodující; mnohem důležitější je zde změna, které dlouhým vařením podléhá škrob.

Nechť vaří se hlen z vločků, krup nebo celých zrn (rýže, ječmene, ovsa), trvá vaření vždy aspoň ¾ hod.; tím škrob zmazovatí a stane se mladému ústrojí stravitelnějším.

Je v tom důležitý pokyn i pro úpravu dětských polévek z mouky; tyto se vařívají nejdéle 10 až 20 minut, což ku zmazovatění škrobu není postačitelné a vyvolává časté a známé u dětí poruchy zažívací, jaké se dostavují po delším trvalém upotřebení mouky a různých mouček k tomuto účelu a hlavně po výhradném jich upotřebení.

Je však důležito, že i u těchto polévek je přísada mléka nevyhnutelná. Ovšem má-li se taková polévka, nežli se k ní mléko přidá, vařiti ¾ hod., nesmí obsahovati více mouky nebo moučky nežli 20%. Upotřebení mouky a mouček je k tomu účelu ostatně hospodárnější, protože při přípravě z celého zrna značný zbytek zůstává na sítě.


Původní zdroj historického článku:
Šťastný domov 1916, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
14. listopadu 2017


Diskuze k článku „Jak se dětem nastavovalo v době války nedostatkové mléko“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.