Odvážná výprava na severní pól

Italská výprava k severnímu polu.

Nezdálo se, že by před koncem století překonal někdo světový rekord slavného Nora dra. Fridtjofa Nansena v hledání severní točny a přiblížení se jí až na 86. stupeň a 14 minut severní šířky.

Ale čeho by se byl nikdo nenadál, stalo se skutkem:

Nejzazší bod výpravy Nansenovy nedávno netoliko znovu dostižen, ale ještě o devatenáct minut k severu posunut! A co je ještě zvláštnějšího, nebyli to ani Norové, ani Rusové, ani jiní obyvatelé severu, zvyklí zimě, jimž náleží ta sláva, že pronikli téměř až k samému severnímu polu, nýbrž právě na zimu nejchoulostivější obyvatelé jižní Evropy, Vlachové.

Vůdcem výpravy této, podniknuté v září r. 1899, byl strýc nynějšího krále italského, princ Ludvík Amadeus, vévoda Abruzský (nar. 29. ledna 1873), nejvyšší velitel válečného loďstva italského. Krásným, významným jménem pokřtěná loď jeho »Stella Polare« (Hvězda severní) pronikla až k 81. stupni 55 minutám severní šířky, kdež v ledě uvázla, zamrzla a přezimovala.

Vévoda sám stižen zde povážlivou nehodou, která mu v další cestě na sever zabránila; při jízdě na saních o Vánocích r. 1899 umrzly mu dva prsty levé ruky, takže mu musily býti odňaty. Zůstal zajatcem stanu, a výprava rozdělila se v další své cestě na sever na tři oddíly. Nejdále proniknul kapitán Cagni, dostav se dále než Nansen před několika lety. Jiný oddíl výpravy, vedený poručíkem Querinim, bezpochyby zahynul, zmizev zcela ve věčném sněhu a ledu, a nevrátiv se do 15. července do tábora zimního, kdy »Stella Polare« nazpět k jihu odplula.

Nyní má býti k nalezení jeho podniknuta zvláštní výprava balonem Jelikož se obě výpravy, norská i italská, celkem výborně vydařily, hodlají prý oba vůdcové jejich, Nansen i vévoda Abruzský, spojití se k výpravě nové. jíž by se konečně podařilo stanouti vítězně na bodu zemském, kam od pradávna čelilo tolik úsilí lidského, na severním polu naší země.