Nepotopitelná loď

Neponorná a nepřeklopná loď

Neponorná a nepřeklopná loď byla již několikráte předmětem našich úvah. Dnes opět předvádíme obrazem i popisem svým čtenářům podobnou loď, jejímž vynálezcem jest francouzský inženýr Albert Henry, jenž tuto loď nejen sestrojil, ale s ní také velmi zdařilé pokusy v přístavu La Rochelle prováděl. Nižádné naklonění, žádná vlna ani sebe silnější náraz větru nebyl s to, loďku tu převrhnouti, — naplnila-li se pak vodou, vytekla tato sama otvorem ve dně zase zpět do moře. Tedy osvědčila se Henryova loď býti v pravdě nepřeklopnou i neponornou.

Zařízení této lodi jest velmi důmyslné a dosti jednoduché, jak na přiložených vyobrazeních dobře poznati můžeme.

Jak na příčném řezu vidíme, jsou lodní stěny dvojité a tvoří tak velkou dutinu, vzduchem naplněnou, že se tím nosivost lodi velmi značně zvětšuje. Ani při největším zatížení neponoří se loď tak hluboko, aby do prostoru pro plavce voda spodem mohla vniknouti. Tito sedí tudíž vždy v suchu. A vniknouti by tam mohla, neboť dno lodi opatřeno jest po celé délce Štěrbinou, v níž se nalézá železná deska, pomocí dvou lan na obou stěžních zavěšená. Tato deska má na dolejší hraně doutníkové těleso olověné, tak těžké, že se jím těžiště celé lodi hluboko dolů pošinuje. Poloha těžiště jest pak proměnlivá tím, že se tato deska (meč) dá pomocí lan podle potřeby spouštěti a vyzdvihovati. Čím níže se meč do vody pohrouží, tím stálejší jest poloha lodi.

Meče s olověnou přítěží jest právě Henryově lodi nezbytně zapotřebí. Neboť loď, naplněna jsouc dole vzduchem, měla by sama o sobě velmi vratkou rovnováhu a byla by ve stálém nebezpečenství, že by se zejména účinkem plachet překotila, aniž by se pak zase vztyčiti dala. Podmínkou nepřeklopnosti jest však právě železný meč, dole řádně zatížený ; neponornost jest pak zabezpečena zase uspořádáním vzduchových komor, dosti velkých, jimiž se ponor lodi na nepatrnou míru uvádí. Aby pak neponornost byla zajištěna také pro ten případ, že by loď na skálu narazila, a tím voda do těchto komor vnikla, rozdělen jest vzduchový prostor na několik komor, vzduchovzdorně od sebe oddělených. Vnikne-li voda do jedné z těchto komor, neruší se tím ještě nosivost komor ostatních, nejvýše že nastane jekési naklonění lodi následkem nesouměrného vniknutí vody.

Na mělčinách nelze ovšem meč hluboko spustiti, sice by do země ryl; proto spouští se meč teprve tehdy, když loď náležité hloubky plavební dosáhla. Když pak se má zase přistáti, vyzdvihuje se meč tou měrou, jak hloubky ubývá. Je-li meč úplně vtažen, přiléhá olověný válec ke dnu loďky a dodává jí ještě dosti stálosti pro plavbu vesly neb o malé ploše plachetní.

Henryovy lodi může se s velikou výhodou užívati při stanicích zachraňovacích a lodivodních, jakož i při zábavách a dostizích lodních. Avšak lodi tohoto druhu dají se rovněž budovati v rozměrech dosti značných, ve kterémžto případu poslouží vzduchové komory za špižírny a zásobárny, ano i za ložnice pro mužstvo.

Pohon může se díti plachtami a vesly; ale není také příčiny, proč by se nemohly lodi takovéto zařizovati též na pohon vrtulí s topením petrolejovým nebo benzinovým.

Složitost i důkladnost stavby vyžadují toho, aby za stavivo užito bylo železa. A skutečně byly dosud všechny lodi tohoto druhu budovány ze železného plechu, jenž se velmi spolehlivě dá spojovati a každému tvaru snadno přizpůsobovati.

Zkoušky v La Rochelleu konány byly velkou lodicí, 9,75 m dlouhou, již sestrojil Lecout-Lacour (Leků-Lakůr). Zkoušku prováděli důstojníci námořní, a přítomni byli zástupcové Společnosti záchranné, společností dopravných, časopisův a hojně obecenstva.

Nejprve byla loď nakloněna na stranu tak, že se stožáry vody dotýkaly a meč nad hladinu vyčníval ; jakmile však byla puštěna, vrátila se hned do původní polohy a veškera voda okamžitě podlahou vytekla. Pak překlopena byla loď velikým úsilím úplně, tak že se kýl nahoře nalézal; avšak jakmile byla uvolněna, obrátila se okamžitě do polohy normální. Aby pak neponornost lodi při velkých vlnách byla dokázána, zavezena byla k nábřeží, kdež nad ní upravena byla u výši 3,5 m nádržka s 80 hl vody, které náhle na ni byly vypuštěny. Takovou vodní spoustou zaplavená loď potopila se sice; avšak záhy vynořila se vlastní silou zase sama nad hladinu.

Těmito pokusy zajisté Henryova loď dokázala, že co vynálezce jejím pojmenováním sliboval, loď svými výkony dovede dodržeti.