Svatba na automobilu.
Jako si nyní vyjíždějí páni v krytém kočáře, tak si brzy — či už dnes — vyjížděti budou v automobilu, samohybu, jak zní nově utvořené slovo české.
Automobil vyrojil se náhle, jakoby z neznámých končin, a prohání se už i našimi ulicemi ve všemožných tvarech a soustavách supě a stenaje nad svou existencí a leckde si svévolně stavě hlavu zrovna jako pár jankovitých koní, kteří se náhle zastaví a nehnou s místa, zatím co jeho druh troubě vítěznou fanfáru uhání o překot o závod s bicyklem a elektrickou tramwayí.
Dítě konce století, trochu primitivní ovšem, ale chlapík s pěknou, jistou budoucností!
Neboť už dnes užívá se ho ku všemožným účelům, nejrůznějším a sobě nejnepodobnějším: k pouhému sportu jednotlivcovu, k dopravě cestujících do hotelů z nádraží na místě starých dostavníků, k účelům vojenským, jakž o tom hojné pokusy při manevrech rakouských, francouzských, ruských i německých svědčí, k svatebním cestám mladých novomanželů — tchyně ovšem na takovém automobilu místa nemá, — jak náš veselý obrázek ukazuje, i ke službám zpravodajů — v Čechách zaveden poprvé při sensačním processu Hilsnerově v Písku, kdy jakási redakce listu vídeňského docílila jím nejrychlejšího spojení mezi Pískem a Budějovicemi, odkudž zase již telefon pracoval k Vídni.
Telefon, telegraf, samohybný balon, parník, hbitější rychlíku, elektrická tramway a dráha, velociped, motocykl a automobil!... jak malým se potom bude zdáti ten náš svět!...
témata článku:
Diskuze k článku „Automobil, zábavný doplněk svatby i užitečný stroj“