Ruský velikán Lev Nikolajevič Tolstoj

Poslední podobizna hraběte Lva Nikolajeviče Tolstého.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Poslední podobizna hrabětě Lva Nikolajeviče Tolstého.

Hraběte?— Ne, spíše pouhého »mužíka«, křesťana, člověka, ale myslitele i umělce nedostižného. Hledal celý život pravdu — cítil, že zde pravda nějaká, skutečná, hmotná, živoucí musí býti, že život lidský není pouhá náhoda a hříčka osudu.

Nalezl ji posléze — v učení Ježíšovu, v tom učení, o němž po osmnáct století se domníváno, že jest toliko sladkou utopií, mrtvou hvězdou, dalekou a studenou! Tolstoj dokázal, že Kristus nebyl nijakým nepraktickým snílkem, ale mužem, jenž dovedl určití základy skutečného života; Tolstoj zrealisoval, možno-li tak říci, učení jeho a prokázal tak lidstvu služby nesmírné; on vytvořil skutečnou postavu křesťanského člověka, žijícího, dýchajícího, a postavil jej do plného života.

Dokázal, že je možno skutečně křesťansky, za všech poměrů, i za našich, smýšleti a žiti; a jeho učení jest tak prosté a pochopitelné! — Ode dneška jsou pro člověka dvě cesty a možnosti: bud následovati a plniti učení Ježíšovo neb ho zapírati a nedbati vědomě — ale stěžovati si na nemožnost pochopení smyslu křesťanství, již nemožno.

Svět netuší ani celou velikost Tolstého a jeho názorů, poněvadž nemá pro ně správného měřítka — snad jen národ náš poněkud se mu přibližuje duší svou — tou duší, která žila a žije dosud Chelčickým, Štítným, Husem a Komenským.

Můžeme-li v tom hledati a nalézati kus nejvznešenější pýchy, máme tím větší povinnost hledati a sledovati mravní názor »Proroka Jasnopoljanského«, který není ničím jiným, než původním křesťanstvím, očištěným od nánosu věků, bludů a úmyslných přídavků, které na ně různé církve a sekty nakupily.