Budoucí miliardáři
V žádném díle světa není v rukou poměrně několika lidí nahromaděno tolik bohatství jako v Americe. U nás v Evropě slýcháme na př. o milionovém dědictví skoro jenom v báchorkách, nebo nejvýš snad příště v nějakém procesu à la madame Humbertová. V Americe jest přes pět tisíc lidí, již vládnou každý bohatstvím nejméně jednoho milionu, ale také čítající na deset i sta milionů a k tomu v »poctivých« amerických dolarech. Jest pochopitelná radost jich dědiců, kterým milionový podíl padá časem do klína, a není divu, že dostává se jim již předem jména »dědiců smějících se«.
Výjimkou jsou mezi americkými milionáři i lidé, kteří mají smysl také pro jiné záležitosti, než jest pouhé hrabání bohatství na vlastní, beztak již dost vysokou hromadu. Jednou takovou řídkou výjimkou jest Andrew Carnegie, jehož dary různým vědeckým i humanním institucím odevzdané dosahují již samy o sobě celkové výše mnoha milionů. Zásada tohoto milionáře, že »bohatým zemříti jest hanbou«, stala se perutnou frází.
K nejstarší zlaté šlechtě americké náleží Vanderbildtové a Astorové. »Starý« Vanderbildt byl původně lovcem ústřic a potom majitelem rybářské flottilly. Po jeho smrti bylo jeho jmění rozděleno na dvanáct dílů, mezi dvanáct dětí ze dvou manželství; bylť Vanderbildt dvakráte ženat. Jeho nyní žijící vnuk, často jmenovaný William Vanderbildt, má jmění na sto milionů dolarů. Největší část tohoto bohatství pře de časem na nejstaršího jeho syna Williama K. Vanderbildta mladšího.
Nynější Astorové jsou potomky Johna Jakoba Astora, který přistěhoval se z Badenska a byl obchodníkem s kožešinami. Od rudých maloobchodníků za nepatrný peníz kupoval, draho prodával a tím nahrnul za nedlouho slušné jmění, za které potom kupoval pozemky, tuše ve své bystré hlavě, že jeho spekulace setká se s dobrým výsledkem. Také se nemýlil. Nový York začal růsti a pozemky získané původně za fatku prodával Astor za obnosy nejméně stonásobné. Z jeho pravnuků stala se brzy Williamu Waldorfovi Astorovi Amerika zemí příliš plebejskou a odstěhoval se se svými miliony do Londýna, kdežto jeho bratr, který má i celé jméno po svém pradědu, zůstal dobrým Američanem. Jmění tohoto Astora obnáší asi sedmdesát pět milionů dolarů a připadne dědictvím na polovic dvanáctiletému jeho synu Williamu Vincentovi a dceři Karolíně.
Praotec Gouldů byl původně brzdařem na dráze. Když r. 1892 zemřel, zanechal šesti svým dětem jmění na padesát milionů. Jeho nejstarší syn Jiří Gould nahrabal do dneška asi čtyřicet milionů a jeho šťastným dědicem jest dosud jediný třináctiletý jeho syn Kingdon Gould.
Největšího dědictví dostane se však časem synu petrolejového krále J. D. Rockefellera — dvě stě padesát milionů dolarů. Starý Rockefeller nadal bohatě, jak známo, universitu chicagskou, nicméně ani on, ani jeho syn nejsou v Americe oblíbeni pro své skrblictví a umíněnost. Ba možno říci, že jsou nej nenáviděnějšími lidmi ve Spojených státech.
K čekatelům na miliony náleží také syn známého finančníka Morgana, mladý J. Pierpont Morgan, který tou dobou jest »zaměstnán« v londýnském bankovním domě svého otce. K němu se druží syn padesátinásobné milionárky Hettie Greenové, E. H. R. Green. Veselý život vedou žoviálni »Karlíček« Gates a sportsman Foxhall Keene, první syn a dědic Johna W. Gatesa a druhý Jamesa R. Keene.
témata článku:
Diskuze k článku „Dědicové amerických miliardářů“