Videotelefon je o hodně starší, než si myslíte

Vidění do dálky.

Už asi od doby 10 let se hledí rozřešit otázka vidění na vzdálenost. A často již se oznamuje z Italie, Ameriky, Anglie a odjinud uskutečnění tohoto zázraku, avšak málokdo popisoval tento přístroj; pochody zůstaly zahaleny tajemstvím.

V prosinci minulého roku oznámil světu Ruhmer úspěch svého úsilí zachovávaje úzkostlivě své tajemství. Brzy nato dva francouzští učenci zabývající se po několik let tímže problemem uveřejnili úplný popis přístroje, který vynalezli.

Dříve než budeme zkoumat základ a různé součásti telefotu, kteréž jmeno oni vynálezci, Régnoux a Fournier, dali svému přístroji, sluší poznamenat, že je problém vidění na dálku jinak složitější než problém telefotografie rozřešený před nedávnem. V tomto případě mají býti vskutku různé oddíly grafického pochodu reprodukovány postupně, kdežto v prvním případě je nutno přenést různé části současně, a to bez prostřednictví fotografického pochodu.

Objev spočíval ve zvláštních vlastnostech prvku selénu. Elektrický proud procházející drátem se totiž úplně zastaví, vsunem-li do okruhu proudu kousek selénu neosvětleného. Pustíme-li však na selén světelné paprsky, stává se elektrovodivým a proud jím prochází. Jsou-li tyto paprsky velmi intensivní, zachovává proud veškerou svou sílu, ne-li, mají změny intensity světelné za následek souběžné změny intensity proudu.

Přístroj zachycovací je velmi jednoduchý: Zrcadlo duté nebo parabolické odráží svazek paprsků lampy Nernst-ovy o 2700—3000 svíčkách na předmět, jehož obraz chcem podat. Předmět takto osvetlený dává prostřednictvím čočky obraz na ploše utvořené ze 64 selénových polí, každé z těchto polí je spojeno vodivým drátem a nechá tímto drátem projiti proud intensity úměrné s intensitou světelnou bodu předmětu. Není tu tedy převádění světla, ale proudů elektrických, různých podle částí předmětu osvětleného.

Těchto 64 drátů vede ke přístroji přijímacímu, jehož úkol jest opačný, předvádět totiž změny intensity elektrického proudu v souběžné změny intensity světelné. Každý z drátů končí v malém galvanometru, jehož výchylka jest úměrná proudu, jenž jím prochází; to má za následek, že odhaluje více nebo méně zrcadélko, jež je s ním spojeno. Galvanometr s drátem přicházejícím od selénu osvětleného slabě bude jen málo vychýlen a odhalí jen malou část zrcadélka; opačně tomu bude u galvanometru ve spojení s políčkem osvětleným intensivně.

Zrcadélka vhodně umístěná přijímají světelné paprsky, jež odrážejí na stínítko přijímací složené z oddílů obdobných selenia jako při cloně zachycovací. Místa světlá tedy budou jevit týž obraz, jako tvoří osvětlení způsobená obrazem předmětu na desce selénové. A řada těchto světelných míst, pokud možná zblížených, vytvoří nám tedy obraz předmětu.

Výsledky této methody jsou ještě dosti hrubé, poněvač je přístroj nedokonalý. Ale-Fournier a Régnoux, stejně neúnavní jako skromní, zhotovují už jiný přístroj, mnohem praktičtější a dokonalejší. Přístroj zachycovací se skládá zase z oddílů selénových spojených na okraji; prostřednictvím sběrače C , který se rychle otáčí, jsou tyto okraje uvedeny postupně mnohokrát za vteřinu v kontakt s jediným drátem. Tímto drátem proběhne stejný počet period, proudu, jehož intensita kolísá podle okraje, jemuž náleží, a následkem toho podle oddílu selenu, s nímž tento okraj je spojen. Při příchodu do stanice přijímací tyto změny intensity proudu budou pozměněny ve změny intensit světelných prostřednictvím magnetické otáčivé polarisační cívky.

Světelné paprsky proměnlivých intensit jsou takto vyvolány a odraženy na stínítku E pomocí zrcadélek M umístěných na kotouči, jehož otáčecí rychlost je závislá na rychlosti sběrače stanice odesílací. Zvláštní sklon každého zrcadélka dovoluje pronikati světlá místa vedle sebe, čímž. se vyhnem jich splývání.

Poněvač D učiní obrátku za méně než 1/10 vt., zdají se jednotlivé body obrazu současnými vzhledem na setrvačnost světelného dojmu na sítnici. Je dokonce možno doufat, že vynálezci využitkujíce jednoho dne přístroje Branly-ova, vynechají drát spojující oba dva kollektory a pak snad bude jejich přístroj moci být uveden v praktické užívání pomocí bezdrátného přenosu elektřiny.

Tento přístroj poskytuje pravděpodobně znamenité výsledky. Oba dva vynálezci doufají dokonce, že se jim podaří telefotoskopie v barvách.

Nemůžem si ani dosti domysliti všechny důsledky tohoto objevu, výborného to doplňku telefonu a telegrafu. Dva přátelé budou se moci baviti s různých míst na zeměkouli anižby ztratili jediný z pohybů, jediný výraz své fysiognomie. Nebo myslem si nějaký slavnostní úkon, divadelní představení, přednáškový sál, jichž obraz věrný i s pohyby bude možno okamžitě převést do celého světa. Ostatně si nyní ani nemůžem dobře uvědomiti všemožné využití tohoto důležitého vynálezu pro budoucnost.