Atraktivní dámská jarní móda

Blůza s bohatým vyšíváním.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Co přinese jarní moda?

Je to skoro smělá otázka, k níž tak mnohá rozumná žena ani se neodváží. A přece i tato otázka má jistou svou oprávněnost, neboť, pronášíme-li ji, nemyslíme ani tak na novinky opravdu modní, jako spíše na to, jaký výhled nám otevře moda, pokud se týče opatření látek a oděvu vůbec.

Ovšem vlastní tvůrci neptají se při tom, jak drahé budou látky, jichž užijí, jejich cílem je přece jen zevnější účin, ať již za cenu jakoukoli. Navrhují-li na př. gabardiny a látky z česané vlny ovčí na kostýmy a pláště, je to jistě dost odvážné a jistě častěji nastoupí na toto místo gabardiny hedvábné; podaří-li se to i hedvábným látkám trikotovým, je těžko předvídati, neboť tato náhrada sukna, zejména ve švech, se silně táhne a tím ovšem zevnějšímu vzhledu velmi uškodí. Jistě ovšem v pozdějších měsících jarních ovládnou převahou látky hedvábné, jako liberty, charmeuse a p., i faille, zaujímající střed mezi tuhým a měkkým hedvábím, najde své přívržence, zatím co dykyta (tafft) obmezí se jen na pláště.

Nebude tedy velkého výběru: buď hedvábí nebo útočiště k tomu, co v šatně zbylo z lepších časů, tedy útočiště k předělávkám.

Tu ovšem bude často rozhodující ne snad povaha a jakost látky, jako spíše barva a vzor, aby nebylo to v křiklavém odporu s duchem doby.

V barvě zavládá pro jaro, kdy dvorní a vyšší kruhy dodržují smutek, jakýsi diskretní ton, jenž i ostatnímu jemněji cítícímu celku diktuje barvy stlumené: černou, černobílou a šedou; fialová, která je také barvou polosmutku, víc zavládá na kloboucích nežli na šatech. Ovšem širší kruhy nejsou povolány předháněti se ve volbě těchto barev, aby jaksi své příslušenství ke kruhům, smutek nesoucím, neprávem nenosily na odiv, pro ně je připravena barva temně modrá a vždy ušlechtile působivá barva písková a temně modrá a drapp v pěkném vzájemném odstínění.

Bluza s pestrým křížkovým vyšíváním.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Také ve tvaru zavládá míra zcela rozumná. Sukně, které v posledních létech byly buď příliš úzké nebo příliš široké, mají dle nových předpisů spokojiti se šířkou 2,2 až 3 m, i délka je velice přiměřeně volena 20 cm nad půdou; ovšem nesplývá nová sukně jednotvárně od boků dolů; v bocích dosti úzce držená rozšiřuje se mezi koleny a dolní obrubou; zde se hedvábí nabírá, nadržuje, do širokého obsazení zachycuje a tak mírnou zvonovitou formu vytvořuje.

Sukně i šůsky žaketu počínají v obyčejné výšce živůtku, za to je živůtek v plášťových oděvech ano i u některých žaketů a bluz zkrácen. U posledních je však věc vyrovnána tak, že jsou vlastně dvě linie živůtku a prostora mezi nimi je vkusně vyplněna výzdobou, která je souladna s výzdobou dolní části sukně. Na žaketech je dvojitá linie živůtku často dvojím pasem naznačena.

Plášťový oblek a jeho odrůda halenkový oblek (nesprávně také kytlicový, dle něm. »Kittelkleid« nazývaný) zavládnou na jaře jistě velmi četně; jsouť rozkošné modely také s výzdobou kožešinovou pro ně uchystány. Krtek, norek a p. nízkosrsté kožešiny mají tu převahu; kromě kožešin však i ruční výšivky z hedvábí a vlny se uplatní, což svéráznému našemu směru poskytne mnohou příležitost k zdárnému uplatnění.

Ovšem i tyto oděvy budou zřídka ze sukna, častěji však z hedvábných látek, které pěkně napodobují látky vlněné, pro obyčejnou potřebu z látek na způsob cover-coatu a látek dvojitých (double). K plášťovým oděvům bude se nositi i bolero nebo žaketek se zkráceným živůtkem, jehož šůsky jako tunika přesahovati budou na sukni.

Bluza s praci filetovou a bílým vyšíváním.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Co do tvaru jarní plášť opět se přizpůsobuje liniím těla a volné široké pláště se vytratí. Kdo má takový, bude moci zkusit své umění, jak by jej zúžil, po případě do pasu vtěsnal. Výšivky uplatnějí se zvýšenou měrou nejen na místě kožešin na plášťovém obleku, ale všeobecně i na bluzách, z nichž uvádíme několik příkladů.

Bluzu na obr. 1. lze zhotoviti z jakékoliv látky. Potřebí jest 150 m 100 cm šir. Vyšívání provádí se přízí nebo hedvábím a to na okraji krčním, přes ramena kol průramků a přes díl přední, kdež tvoří těžkou borduru ze starozlatých křížkových a rovných stehů s modrými stehy příčnými, černými ohraničujícími stehy stonkovými. Malé třešňové červené plné trojúhelníčky. Ostatně i tu možno si dáti navrhnout libovolnou změnu. Přední díl a záda se mírně naberou a střihnou s rozšířenými rameny. U krku stojatý rovný pruh z dvojitého organdy-batistu, z něhož také jsou zhotoveny rukávní volánky vyšité.

Bluzu obr. 2. zhotoviti lze z 1¾ m bílého krepu 100 cm šir. Přední díl, záda i kimonový horní rukáv jsou střiženy v celku a spojeny s rukávy dolními kroužkováním nebo háčkováním. Bluza má vpředu zástřih, svázaný červenou šňůrkou a obléká se přes hlavu. Obě strany rozparku objímá 7½ cm šir. křížkové vyšívání červeno-černé. Z dvojité červené příze háčkovaný pas z řetízkových ok a řad sloupkových spíná bluzu i dole rukávy. Tyto, souvislý šůsek i límec jsou obšity hlubokými stehy kroužkovacími, červené barvy.

Obr. 3. je bluza vyvedená z 1¾ m prací látky 100 cm šir. Zdobena jest vyšívanými ažurami, tečkami a vkroužkovanými tvary síťovanými. Přední díly a záda jsou mírně nabrány a upevněny na ramenní patky. Límec na zad středu složen v záhyby.