Jak probíhal souboj amerických kovbojů? Žádné pistole, něco horšího!

Souboj lasem v Americe.

Jaký to rozdíl ve způsobu, jímž dva lidé vyrovnávají si svoji »čestnou záležitost!« U nás mimo důstojníky téměř o souboji neslyšet, ale v jiných zemích souboj platí stále za něco, čemu se vyhnouti naprosto nelze.

A mezi tak zv. cowboy v Americe, polocivilisovanými to pastýři obrovských stád, bývá nějaký ten souboj, smrtelné zranění nebo zabití na místě takřka na denním pořádku. Vždyť bez takovéhoto romantického dobrodružství by se člověk na prérii dlouhou chvílí zrovna okousal!

Nějaká malá hádka, často pouhý pohled — však se ví, co se za ním skrývá, nějaká ženština, již ovšem oba sokové míti nemohou, ale pro niž hoří stejnou vášní a dva muži, dosud třebas přátelé jako bratři, sáhnou rázem po své pušce, revolveru nebo noži, a za mžik je rozhodnuto, zajisté na prospěch obou. Jeden, vítěz, jest živ a majetníkem krásné zbožňované, a druhý nemusí pohlížet aspoň na jeho štěstí...

Ale obrázek náš stupňuje ještě celou hrůzu takovéhoto výjevu — souboje. Je to souboj lasem, na 10 m. dlouhým to provazem konopným, lněným, žíněným neb i koženým, upraveným tak, že jeden konec zakončen je jednoduchou smyčkou.

Oba sokové mají si vrhnouti druh druhu lano kolem krku, potom jej v divokém trysku strhnouti s koně, vléci po zemi, až se uškrtí. Zdá se, že i ti oba oři rozumějí této šílené hře a planou krvelačnou náruživostí svých pánů ...