O smrtící epidemii moru v Rusku

Ruský venkov.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dymějový mor v evropském Rusku

Morem zatím jest zasažena astrachánská gubernie (při ústí Volhy do Kaspického moře).

První zprávy přišly 16. srpna, v nichž se sdělovalo, že ve vesnici Závětné černojarského újezdu vypukl neočekávaně mor. Okamžitě byli tam posláni úředníci, kteří nalezli, že první případ onemocnění morem byl 6. července. Do 26. srpna onemocnělo 23 a zemřelo 19.

První onemocněl hoch, potom děvče, konečně začali stonat starší sousedé. Umírali bez pomoci, neboť gubernská správa o ničem nevěděla. Vesnice Závětnoje a sousední Andrejevka jsou střeženy řetězem kozáků. Ještě více byly úřady překvapeny zprávou, že dymějový mor se objevil v carevském újezdě, kde ochuravělo 12 osob, zemřelo 9. Umřely náhle, aniž by jim bylo přispěno lékařskou pomocí.

Překvapující jest to, že vesnice zasažené morem jsou od sebe vzdáleny asi na sto verst. Nelze říci, jakým způsobem byla nákaza přenesena, ale na místě se vypravuje, že krátce před tím zde zuřil mor syslů. V posledním okamžiku se sděluje, že bylo nalezeno ještě jedno ohnisko nákazy ve vesnici Užan Abeke, která jest vzdálena pouze deset verst od nádraží Elton razansko-urálské železnice.

Nové ohnisko může se stát velice nebezpečným celému Rusku i západním sousedům Ruska. t. j. i naší říši. Proto místní úřady hustým řetězem stráží oddělily tuto vesnici od ostatního světa. Do zasažených vesnic byli posláni lékaři se svými pomocníky a byly tam zřízeny zatímní nemocnice.

Zpráva o moru vyvolala velký rozruch v celé ruské veřejnosti a veškerý tisk bez rozdílu směru obrátil se proti vládě vyčítaje jí, že nedovedla předejít nákaze aneb aspoň omezit její šíření. Vládní list »Rossije« rozčiluje se nad těmito výtkami a vykládá, že stejná zodpovědnost padá na dopisovatele levého tisku, poněvadž tito mohli včas zpravit veřejnost o hrozícím nebezpečí.