Čemu se před 110 lety smáli naši předci?

Veselí lidé.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Marie Corelli.

V anglických salonech a v čajových kroužcích bylo často uvažováno, proč slavná a bohatá spisovatelka, Marie Corelli, se neprovdala. Nikdo však nemohl dáti authentickou odpověď. Vypravuje se, že Marie Corelli, byvši jednou svou intimní přítelkyní tázána, odpověděla, že nenávidí muže.

„Ale,“ pravila přítelkyně, „nemyslíte, že je velmi příjemné míti muže k vůli domu?“

„Ne,“ byla rozhodná odpověď. „Vidíte,“ dodala tato karatelka mužských slabostí ve svých románech, „mám doma tři miláčky, kteří všichni dohromady slouží právě tak jako muž. Mám psa, který každé ráno vrčí, papouška, který každé odpoledne kleje, a kočku, která chodí domů pozdě v noci.“

Laciné cestování.

„Zastavte!“ křičel muž na venkovské cestě, vztyčuje výstražně ruku vzhůru.

Reptaje trochu na vesnické umíněnce, chauffeur uposlechl.

„Obraťte a jeďte se mnou do města zpět. Jedete při nejmenším třicet pět mil za hodinu.“

„Vy, myslím, jste policejní strážník,“ pravil chauffeur se skrytým úsměškem, když dorazili do města.

„Já?“ odpověděl pasažér. „Ne, já jsem farmář a potřeboval jsem jiti do města, ale moje koně jsou velmi zaměstnáni. Máme krásné počasí, že? Dobrý den!“ A s těmi slovy vystoupiv z automobilu, klidně odcházel.

Dobré mýdlo.

„V mojí domovině,“ vypravoval švédský inženýr, „připravuje se hnědý sýr z kozího mléka. Je to delikátní sýr výtečné chuti, ale cizince svým vzhledem příliš neláká. Vyrábí se v maličkých cihlách. Když jsem dlel loni opět ve Švédsku, poslal jsem jednomu ze svých přátel v Londýně několik těchto sýrů, švédský punč a různé národní lahůdky.

V listě, který jsem později dostal, stálo: „Děkuji velice za punč a lososa. To mýdlo také bylo velmi pěkné, jen že jsem shledal, že lze jím kůži mydliti s velkou těžkostí.“ “