Proč vývoj automobilů zaostával za rozvojem železnice a jak to bude v budoucnosti?

Provoz ve městě.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Automobily.

Naskytne se nám zajímavá otázka, z jakých príčin nepokročila stavba samohybných vozidel — automobilů — stejným způsobem jako stavba lokomotivy, ačkoliv tato jest vynálezem mladším.

Dříve ještě, nežli lokomotiva, »vynález ďáblův« supěla krajinou, spojujíc lidstvo páskou moderní civilisace, dříve ještě hleděl člověk použiti parního vozu na dráze přirozené. (Cugnot r. 1770 a r. 1803 Trevithik). A přece zůstala otázka automobilů ležeti ladem po celá desítiletí, kdežto lokomotiva na dráze železné — tedy umělé — přivodila mezitím obrat v dopravě světové, který vtisknul své době ráz zcela nový.

Příčina toho, že na začátku století devatenáctého automobil nedržel stejný krok ve svém zdokonalení s lokomotivou, jest zcela přirozená. Objevením se parního stroje vzrostla výroba průmyslová, a množství vyrobených tvarů vyžadovalo opět dopravu hromadnou a rychlou. Jest zcela pochopitelno, že pro dopravu toho druhu musil se bráti zřetel na způsob dopravy, který by spojen byl s nejmenší překážkou povahy mechanické a při tom stal se oekonomickým. Jednalo se tedy především o to, dopraviti velké množství zboží způsobem rychlým, a sice najednou. Tato možnost poskytnuta býti mohla jedině vozidlem, které vykazovalo značný výkon a při tom nepřekonávalo větších odporů na své dráze. Uváží-li se tehdejší bídný stav silnic a cest vůbec, ihned bude pochopeno, že automobil na cestách přirozených tomuto úkolu dostáti nemohl. Vozba toho druhu byla by se neosvědčila, neboť těžkopádnost, malá rychlost jízdy a nevalná dokonalost motorické části vozidla stavěly se věci na odpor. To vše odstraněno bylo rázem, jakmile vozidlo postaveno na dráhu umělou (železnou), která zmírnila požadovaný výkon stroje a umožnila tím připnutí dalších vozidel nákladních. Tím vysvětluje se tedy nerovný vývoj onen zcela přirozeně.

Během doby poměry tyto poněkud se změnily. Doprava hromadná na větší vzdálenosti zůstane ovšem vyhražena i budoucně drahám železným. Pro menší vzdálenosti ale, kde železné dráhy není, může automobil převzíti mimo dopravu osob i dopravu zboží. Pokusy zcela slibné dějí se ostatně v některých městech větších již dnes. Hlavní úlohu však vidí dnešní automobil v dopravě osobní.

Jak sdělili jsme již ve statích dřívějších, jsou to motory různého druhu, které zápolí vespolek o palmu vítězství. Motor benzinový, elektrický i parní nalézáme zde, a to namnoze v konstrukci velice důkladné a promyšlené. Nemalý zájem budí ovšem v tom směru letošní světová výstava pařížská, a lze právem říci, že jednou ze znamenitých zvláštností této výstavy bude automobilismus. Očekává se velmi mnoho pro tento průmysl moderní, nalézající se téměř ještě v počátcích vývinu.

Vynálezy značného významu dostavuji se někdy náhle, neočekávaně. A také u automobilů učiněno za krátkou dobu již dosti. Jedná se ještě o zdokonalení motoru. A tu zápolí různí národové vespolek v činnosti přímo zimiční. Zejména ve Francii pěstuje se otázka tato způsobem, který zasluhuje povšimnutí.

Pořádaná výstava automobilů v zahradě Tuillerií tvořila loni pro širší obecenstvo opravdové překvapení. Výstavní časopis sděluje, že i sám řiditel výstavy Alf. Picard, spatřiv tuto exposici, správně pochopil význam automobilismu. Uznal, že byly správny stížnosti na sporé vyměření místa tomuto novému průmyslu na výstavě světové, a proto vyhověl stížnostem a zařadil automobilismus do oddělení zvláštního.

Používání samohybných vozidel ujmulo se i v jiných městech a zjednalo si přístupu i ve službách veřejných. V Londýně a New-Yorku jest v činnosti několik set drožek, t. zv. »cabu« elektrických. V Německu používá se motorových vozů u pošt, ano i ve Vídni jest viděti dopravu nákladní pomocí automobilů, což budí nemalou pozornost obecenstva.