Ve Vídni propukla epidemie moru. Její původce je nečekaný!

Vynášení mrtvoly morem zemřelého.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Kapitola o moru.

K milionové rakouské metropoli Vídni upírají se nyní zraky celého světa. Příčina toho jest strašná — ve Vídni objevil se mor, nejstrašnější to metla člověčenstva, při jejímž pouhém vyslovení přechází mnohému mráz po zádech.

No — bohdá nebude tak zle. My u nás se aspoň moru báti nemusíme, ale proto přece aspoň hezky z daleka o něm si pohovořiti, jest nyní otázkou zajisté nejčasovější.

Barák pro nemocné morem ve Vídni.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Co jest to vlastně mor?

Morem zove se v starověku a v ústech obecného lidu ještě v středověku ono těžké, smrtonosné onemocnění, akutní nákaza, jevící se zvláštními nádory a vředy a podobná onemocnění tyfem neb snětí slezinnou.

Nemoc tato známa byla již v starověku; epidemicky vyskytovala se nejčastěji v Syrii a Egyptě, a v šestém století po Kristu pod jménem moru Justinianova rozšířila se po celé Evropě. Ve středověku řádila morová epidemie často a černá smrt ve století čtrnáctém není nic jiného nežli strašná rána morová. I později byla v Evropě dosti častým hostem; objevujíc se po různých místech a zhubivši často statisíce lidí opět mizela.

Ani v Čechách nebýval mor hostem řídkým byv sem zavlíkán z krajin okolních, nejvíce z Uher. Nejstrašněji řádil mor v Čechách jak známo za bezkráloví r 1281, jsa spojen s děsným hladem, jenž trval od nového roku až do polovice léta 1282. V Praze samé zemřelo na 20.000 lidí, v celé zemi prý na 600.000, na tehdejší dobu ovšem příšerně to velká část.

Kronikáři líčí nám neslýchané hrůzy metly té, kdy nebylo, kdo by pochovával mrtvé a rodiče z hladu vlastní děti vraždili a požírali. Jiné strašné mření morem nastalo za Karla IV. r. 1348; tehda byl to pravý východní mor druhu nejhoršího, povahy nad míru nakažlivé; ale Čechy přece »milosrdenství božím« ušetřeny od přílišného rozšíření nákazy té. Roku 1363 a 64 za Jiřího z Poděbrad řádil mor opět v Čechách, při čemž moho pánů a šlechticů českých pomřelo. Později za válek třicetiletých řádil mor v Čechách po zvůli brzy více brzy méně a nikdo mu nebránil a jej neobmezoval.

Hlavní vlastí moru jest Egypt a Syrie, odkud čas po čase se šířil po okolí. Za naší paměti řádil mor v zimě 1878—1879 v obvodí Volhy v gubernii Astrachanské, byv sem zavlečen z Persie; tehda to byla kozácká ves Vetljanka, jež se stala v ohledu tom smutně pověstnou, neboť v ní zemřel morem každý šestý obyvatel. Dalšímu jeho rozšíření zabráněno přísnými, začasté i krutými zdravotními opatřeními.

V čerstvé paměti dosud jest propuknutí moru roku 1896 v městě Bombayi v Přední Indii, kamž zavlečen z čínského Hongkongu. Počet zemřelých strašnou touto nákazou stoupal nejvíce v měsících listopadu a prosinci, dostoupil vrcholu v prvních dvou měsících r. 1897 a klesal od března; zde se dokázalo, že mor nešíří se zpravidla ani vzduchem ani vodou, ale jen přímým stykem s lidmi nakaženými ; člověk sám tvoří přenášeče moru.

Mor drží se tvrdošíjně některých domů a nešíří se jako jiné nemoci nakažlivé rychle po celém městě, ale jde zvolna od domu k domu. A jakmile lidé takovýto nakažený dům opustí, přestává nebezpečí nákazy od lidí zdravých, i když tito, jako tomu bývalo zhusta právě zde v Bombayi, odeberou se do nemocnice k ošetřování svých příbuzných morem zachvácených. Vlastní příčinou rozmáhání se moru v Bombayi byly neuvěřitelně nečisté domky domorodců, v nichž bydleli stísněni do těsných, dusných, tmavých, nikdy nevětraných místností.

Mor bývá vůbec hostem z pravidla toliko v peleších bídy a nečistoty. Faktum jest, že v Bombayi čtvrt Evropanů, oddělená od čtvrti domorodců, moru propadlé, toliko úzkým průplavem, morem zůstala úplně ušetřena, že tam nezemřel morem člověk jediný!

Tento mor indický sloužil také k důkladné analyse moru a k potvrzení objevů východo-asijských lékařů Yersina a Kitasata, již v Hongkongu r. 1894 odkryli původce moru — drobného morového bacilla, jenž má podobu kratičké hůlky se zakulacenými hranami a vlastního pohybu postrádá. Zbarví-li se anilinem, jeví se na obou koncích zbarvení silnější než v prostředku. Bacillus tento objevuje se ve velikém množství v nádorech žlaz, zřídka v krvi, kde se toliko naskytá při zcela těžkých případech, jež končívají brzkou smrtí.

K bedlivému studiu vyslala vláda rakouská do Bombaye zvláštní odborníky, ale to právě, bohužel, jak známo, bylo nyní příčinou vídeňské katastrofy.