Máme jíst cukr, nebo se mu raději vyhýbat?

rubrika: historické články / lékařství a zdraví, původně vyšlo: Česká hospodyně 1902, autor neuveden.
Máte pocit, že není v pořádku jak se dnes stále zvyšuje konzumace cukru? Článek z roku 1902 vám ukáže, že podobné otázky zajímaly odborníky na stravu již v dávné minulosti.
Následující text pochází z roku 1902

Odpůrce požívání cukru

Jest pochopitelno, že nadvýrobou cukerní přivozená úsilovná snaha, rozšířiti co nejvíce požívání jeho, snaha vykázati cukru místo mezi potravinami nejširších vrstev — narazila semo tam na mínění opáčné. Objevil se i zde zákon, že tlak budí protitlak.

Nepopiratelně rozmohly se v posledních letech hlasy ve prospěch cukru co potraviny volající, jmenovitě z řad lékařův a physiologů. O tom nejlépe svědčí nedávno vyšlý německý spisek: „Cukr a jeho posudek lékařských autorit“, v němž citováno jest asi 40 nejvyhlášenějších lékařů, již vynášejí výživnost cukru a zároveň jeho léčivé působení při jistých chorobách žaludku. Jediný učenec, prof. Bunge, zří ve stoupající spotřebě cukru nepřístojnost; jeho námitky ale vyvrátil jeden z nejvyhlášenějších badatelů, professor Lepine, způsobem přesvědčujícím.

I tak zvaní přírodní lékaři stojí skoro vesměs v řadách přátel cukru. Jako přírodní lékař všude uznaný farář Kneipp přiznává cukru jako potravě sílu dodávající a svaly sílící prvé místo. S tím souhlasí i zkušenosti četných mužů z prakse, jmenovitě vojínů, lovcův a jiných sportovníků, již sílící, umdlení přemáhající působení požitku cukru na sobě byli vyzkusili.

Vzdor tomu ale stává jistý směr přírodního léčení, jenž žádá si obmezení cukru továrnicky vyrobeného v pokrmech. Nedávno uveřejnil zastance tohoto směru, p. Šolta ve Freiburku, o tom článek, ve kterémž dle svého způsobu líčí nebezpečí požívání cukru. Šolta objevil, že venkovské dívky jsou vůbec silnější a zdravější než městské slečinky a že na venkově také dcery učitelů, kupců, šenkýřů atd. trpí často slabostí svalů, nechutenstvím, špatným zažíváním a vůbec nedostatečnou výživou.

Tato slabost tělesná, míní pan Šolta, jde ruku v ruce se spotřebou čokolády, cukru a jiných sladkostí a proto má za to, že smí z těchto svých pozorování, která mimochodem řečeno ne zcela s pravdou souhlasí, usuzovati, že stává zvláštní „nemoc milovníků sladkostí“.

Jak patrno, pomíjí p. Šolta mnohem bližší vysvětlení, totiž že venkovské dívky ze stavu rolnického a v hospodářství pracující, své svaly v daleko vyšší míře používají a cvičí než dívky z tak zvaných vyšších stavů na venkově a ve městě také přehlédá pan Šolta, že prosté venkovské dívky nenosí šněrovaček.

Že týž pán takovým velikánům jako Virchov a j. odporuje, také zaráží. Toliko professor Bunge jest svědkem Šokovým, na nějž se odvolává. Zná ale zajisté jen jediný článek Bunge-ho, v němž se týž proti jednostrannému požívání cukru vyslovuje — proti požívání v takové míře, jaké vůbec v praksi nikdy nepřichází.

Těch několik kousků cukru, jež dítě požije, neznechutí mu hlavní jeho potravu — mléko, jímž dostává se mu dosti vápna, a vejce, jež mu poskytne potřebné železo. Dělník požije sotva tolik cukru, aby pak obyčejnou svou stravou pohrdal. Cukr jako dodavatele síly ostatně prof. Bunge dokonce zcela správně ocenil, jak o tom svědčí poslední vydání jeho díla: Učebnice physiologie člověka, v níž se týž učenec takto vyjadřuje: Cukr jest důležitou živinou, jest důležitým pramenem síly svalů a pravděpodobně všech stažitelných ústrojů tělesných.

Není proto plané nabádání k větší spotřebě cukru, aby se ho více odbylo, nýbrž založeno jest na přesně vědeckém bádání. Je to pro hospodáře potěšitelno proto, že z větší potřeby cukru může míti nejen on, ale i spotřebovatelé užitek.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1902, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. července 2018


Diskuze k článku „Máme jíst cukr, nebo se mu raději vyhýbat?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2025 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.