TGM: je úkol armády demokratického státu útok nebo obrana?

Armáda obranná.

Demokratická armáda dále jest vybudována, vedena a vychovávána pro defensivu a ne pro ofensivu. Celý duch armády je defensivní, to znamená, že ten starý vojenský duch, to vypěstování ve vojáku stroje pro zabíjení musí přestat a přestane.

Úsilí národů po této válce jde k sbratření, a to je také cíl náš. A tudíž také i naše armáda má cíl defensivni, obranný, ne útočný. Útočnost pěstoval imperialismus, militarismus německý a rakouský.

My jako národ si musíme říci a býti přisni v tom, že nám nemůže se jednati o výboj — na to jsme také slabí, na to jsme obklopeni zejména Němci. Možná, že někteří vojáci starší řeknou: To není armáda. Armáda musí býti útočná, musí býti výbojná. A to právě není pravda. Tato válka zase je důkazem. Angličané, Američané s nechutí stavěli vojska.

Já byl v Anglii od roku 1915, prodělal jsem tam, jak tvořili svou armádu, jak celý anglický národ byl prodchnut pacifismem. S nechutí šli do války, ale přesvědčili se, že je to nutno, šli — a podívejte se, jak byli zdatní!

Vždycky jde o ideu a ideál. Proto tedy také vy dovedete pochopit, že naše vojsko má sloužit obraně, že jest naším cílem, skoro bych řekl, nemíti vojsko, kdežto starý voják militaristický zbožňoval válku pro válku.

Nám stačí obrana. V tom jsme zase zajedno s moderním socialismem. Socialisté požadují miliční systém a u nás také bylo dáno heslo „milice“. Výchova k obraně, výchova celého národa od dětství a ve všech školách stačí; tím se hrdinský duch a udatnost neseslabuje.

Máme veliký příklad. Naši husité donuceni k válce a obrané, a co dovedli? Tedy nebát se a nemyslet, že udatnost a chrabrost pomine, když každý z vás bude přesvědčen, že jest to nutné zlo, abych mluvil bez obalu, a že chceme sbratření uvnitř i na venek.