Jaký byl rozdíl mezi ideální ženou u nás, ve Franci a v Anglii?

Nejideálnější žena.

Francouzska provdaná snaží se všemožně, aby svému choti byla stále interesantní. Aby cíle toho dospěla, stává se všestrannou: jest jeho přítelkyní, jeho důvěrnicí, je společníkem v obchodu, jeho milenkou. Svůj účes podrží sotva déle než tři neděle.

Zná a oceňuje zájem, jejž vše nové, neobvyklé u mužů způsobuje, a podle toho jedná — zcela naopak než její sestra Angličanka, která se neostýchá večer u krbu s natočenými vlasy svému manželu být společnicí.

V Anglii jsou tři třídy žen. Žena dělníkova jest hospodyňka spíše dle našeho vzoru ; vládne v kuchyni a živí deset dětí — pět jich leží na hřbitově, žena ve vrstvách středních jest milovnicí klavíru, ale bez veškeré živější obraznosti. Aristokratka není žádná ideální ženou, volí dle zásady : buď krásný nebo bohatý. Nezdaří-li se její volba, rozhodne soud.

Po našem soudu bude idelální ženou ta, která bude míti smysl pro vše krásné a dobré v literatuře a umění ; jejíž cílem bude v domácnosti štěstí a spokojenost šířiti, své děti s něžnou pečlivostí vychovávati, a pokud to meze její pohlaví dovolují, všeobecnému blahu se věnovati a duševního, mravního a společenského pokroku svého národa si všímati.