Sparklet
Slovo toto jest anglickým novotvarem, odvozeným od slovesa »to sparkle« = šuměti nebo pěniti, a dalo by se po česku přeložiti významem »šumivka«. Účelem sparkletu jest, vpraviti do některé tekutiny pod velikým tlakem některý plyn, aby se v ní pohltil a ji při vytékání z uzavřené nádoby pěnivou učinil. V první řadě to platí ovšem o kyselině uhličité, pomocí kteréž můžeme velmi snadným způsobem šumivé nápoje připravovati.
Ve velkém děje se tak v továrnách na sodovku a umělé šampaňské již od mnoha let; ale v malém, po domácku a zejména na cestách to dosud naprosto možno nebylo. — A právě tomu velice vhodným způsobem odpomáhá sparklet, jejž v přirozené velikosti na obrázku čtenářům předvádíme. Je to hruškovitá nádobka, zhotovená z ocelového plechu, která se i s náplní tekutou kyselinou uhličitou prodává v drobném po 15 centimech (14 haléřů). Jaký to úžasný pokrok ve výrobě tekuté kyseliny uhličité v krátké době šedesáti let!
Tehdy r. 1836 připravil francouzský chemik Thilorier s velikým úsilím a s nebezpečím života první kapku tekuté kyseliny uhličité pomocí přístrojův, jichž zbytečná složitost nás dnes k útrpnému úsměvu svádí. A dnes vyrábí se kapalná kyselina uhličitá nejen v každé lučební laboratoři, nýbrž po průmyslnicku ve velikém množství továren, tak že její cena již na nepatrnou míru poklesla a s rostoucí potřebou stále ještě více klesati bude. Vedle jiných závodů vyrábí pak Continental Sparklets Comp. se svými pobočnými závody jmenované již sparklety, pomocí kterýchž si můžeme všude připraviti za necelou minutu nejchutnější šumivý nápoj.
Sparklet jest vejcovitá nebo hruškovitá nádobka z měkké oceli o největší délce 28 mm a největším průměru 16 mm, která váží 8,5 g a obsahuje asi 2 g kapalné kyseliny uhličité. Nádobka vytlačena jest z kruhovitého kotouče plechového, jenž má původně 48 mm v průměru. Pod silným lisem nabude tento kotouč nejen tvaru hruškovitého, ale volný okraj nádobky zahne se zároveň dovnitř a přidržuje malou ocelovou desku, kteráž otvor uzavírá. Aby tento závěr byl co nejspolehlivějším a nejtěsnějším, zalit jest záhyb plastickou hmotou, která má dosti nízký bod tání, aby kyselina uhličitá ani za mimořádných teplot, ani při nejvyšším tlaku uhličitých par nemohla unikati.
Množství kyseliny, obsažené ve sparkletu, vystačuje k nasycení 6 decilitrů tekutiny, na př. vody, mléka, vína nebo j. v. Avšak k nasycování tomu jest zapotřebí zvláštní láhve, kterou na obrázku vidíme. Láhev ta jest skleněná, proutím nebo drátem tak pevně opletená, aby vzdorovala tlaku 30 atmosfér. Hrdlo její opatřeno jest kovovou armaturou, která se z více částí skládá, jak na obrázku jest viděti. Na kovový okraj hrdla pevně přišroubován jest kovový balon P, jímž prochází tenká roura O, zasahující dole do kapaliny, kterou chceme plynem nasytiti, nahoře pak zakončena ostrým hrotem z tvrdé oceli. Jakým způsobem jednotlivé tyto částky souvisejí a jak vespolek jsou složeny, vidíme na obrázkovém rozboru na pravé straně.
Chceme-li kapalinu v láhvi nasytiti kyselinou uhličitou, nasadíme nahoře na hrot sparklet a to hrdlem dolů, načež jej přitlačíme kovovou čepičkou, kterouž křídlatým šroubem L tak dlouho přitahujeme, až hrot víkem sparkletu pronikne a kyselině uhličité východ z něho uvolní. Rychlým zmenšením tlaku mění se kapalná kyselina uhličitá na plyn, jenž rourkou dolů do nápoje uniká a jej nasycuje.
Jak z tohoto popisu vidíme, jest zacházení s celým přístrojem velice prosté. Napřed naplní se láhev tekutinou, která se kyselinou uhličitou má nasytiti, po té sešroubuje se armatura nad hrdlem co nejlépe vzduchovzdorně, načež se posléze nasadí sparklet a přišroubuje čepička. Pro zvýšení neprodyšnosti mezi dotykovými plochami kovovými vloženy jsou všude kroužky kaučukové.
Jakmile jest sparklet hrotem proražen a tím kyselina uvolněna, obrátíme láhev dnem vzhůru a třepeme po 15 až 20 vteřin, čímž se pohlcení kyseliny značně podporuje. Po té ponecháme láhev chvíli v klidu, aby se tlak všude úplně vyrovnal, načež jen zbývá, ji opatrně otevříti, aby kapalina náhle nevytryskla. Vyrovnání tlaku plynového podporuje se balonovou dutinou v armatuře samotné, v níž se přebytečná kyselina může alespoň již částečně roztáhnouti.
Jak z obrázku jest viděti, jest ocelový hrot, jenž proráží sparklet, pouze na rourku našroubován, nikoli s ní pevně spojen; může se tudíž snadno vyměniti, když se byl otupil.
Výhody užívání sparkletu k výrobě šumivých nápojů jsou zajisté nemalé a do očí bijící. Do nápoje vpravujeme tím kyselinu naprosto čistou; ale také se můžeme předem přesvědčiti o tom, zdali jest nápoj čistý, jehož k tomu užiti chceme. Práce jest rychlá a pohodlná, dá se kdykoliv a kdekoli bez obtíží prováděti, aniž by vyžadovala obšírných příprav, mnohých přístrojů neb odborných vědomostí. Proto jest sparklet pravým dobrodiním pro turistu, cestovatele, vojína, zvláště pak pro ambulanci a polní nemocnici. Neboť 120 sparkletů váží teprve 1 kg, a jest tudíž snadno možno vzíti s sebou i značné množství kapalné kyseliny uhličité, připravené k okamžitému upotřebení, aniž by tato zásoba zabírala příliš veliký prostor.
Sparkletu dá se s výhodou též užívati k nasycování vařené a destillované vody kyselinou uhličitou, čímž se teprv oba tyto druhy nepitelných vod stávají pitelnými. Pro delší plavby mořské má právě tato okolnost neobyčejně veliký význam a může pro všechnu budoucnost zameziti nebezpečenství, plynoucí z nedostatku pitné vody. Rovněž důležitý význam má tato okolnost v krajinách, v nichž není dobré pitné vody pramenité, tak že jest obyvatelstvo nuceno užívati za nápoj vody měkké nebo převařované.
Jedinou vadou popsané láhve jest však nedostatek mechanismu pro vypouštění šumivého nápoje, jak to na př. na syfonech známe; neboť jakmile se odšroubováním armatury láhev otevře, uniká kyselina uhličitá velmi rychle, čímž ovšem i nápoj své šumivé vlastnosti ztrácí. Tento nedostatek měl by se ještě odstraniti.
Vedle čisté vody můžeme však nasycovati kyselinou uhličitou veliké množství jiných nápojů, tak na př. rozmanité vody léčivé, jimž touto cestou dodáváme nejen lepší chuti, nýbrž i nezřídka zvýšeného účinku léčivého. Z vína učiníme šumivé šampaňské, zejména pak z mléka velice zdravý a občerstvující nápoj, podobný kefiru čili kvašenému mléku.
Avšak sparklety můžeme naplňovati nejen kapalnou kyselinou uhličitou, nýbrž také jinými ztuženými plyny, jako na př. kyslíkem, kysličníkem dusnatým a siřičitým, chloridem methylnatým a j. v. Kyslíkatá voda dochází nyní hojného užívání v lékařství a dojde jí také v domácnosti, o čemž ani pochybovati nelze; siřičité vody lze užívati k rychlému a příležitostnému bílení v domácnostech atd.
Čím všeobecnějším se stane upotřebení sparkletů v obecenstvu, tím více bude zároveň vzrůstati také rozmanitost jejich upotřebení; neboť mnozí z těch, kteří budou jich užívati k určitému účelu, pokusí se nezřídka o to, aby jich užili k účelům, k nimž jich dosud užito nebylo.
Tak na př. blízka jest myšlénka, užívati sparkletů k naplňování pneumatik na bicyklech pomocí zvláštního kohoutku. Tím ušetřil by si jezdec dlouhého a namáhavého užívání hustilky mezi jízdou; stačilo by přišroubovati trubici od sparkletu k záklopce u kola a pootevřiti kohoutek, jímž by se výtok plynu uhličitého reguloval na tak dlouho, až by pneumatika do náležité míry byla naplněna, načež by se kohoutek prostě zase uzavřel.
Chemického účinku takové čisté kyseliny uhličité na kaučuk pneumatiky není se naprosto báti, poněvadž jest kyselina uhličitá vůči kaučuku právě tak netečná jako vzduch. Ovšem by k tomu bylo zapotřebí sparkletů větších a rovněž i zvláštních objímek pro uvolňování plynu; nezbytným by při nich byl těsný kohoutek, jenž by dopouštěl vypustiti jen určité množství plynu, ostatní pak i delší dobu uchovati pro potřebu pozdější.
Ačkoli dnes ještě ani nevíme, jakými směry se užívání sparkletů rozšíří, přece můžeme tento vynález již nyní uvítati jakožto velice šťastnou myšlénku moderního průmyslu, která může zejména podstatně přispěti k rychlému rozvoji v užívání a ve výrobě kapalné kyseliny uhličité.
Zejména pak bylo by si přáti, aby také naše česká továrna na výrobu kyseliny uhličité v čas sobě povšimnula tohoto nového pokroku a nedala k nám vniknouti výrobku cizímu.
témata článku:
Diskuze k článku „Domácí výroba perlivé vody“