První divadlo s otáčivým jevištěm

Otáčivé jeviště na pařížském divadle Variétés.
Na právo pohled na otáčecí zařízení strojové.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Otáčivé divadlo

Fantasie dramatických spisovatelův jest neúnavná a nevyčerpatelná ve vymýšlení nových a překvapujících effektův, a to nejen v situaci děje samotného, nýbrž i v prostředcích prováděcích na jevišti. Webrova vlčí rokle v Čarostřelci, jako mořská plavba v Oberonu, Mayerbeerova loď v Afričance, jeho kluziště s baletem v Proroku, Wagnerova duha a dno rýnské v trilogii, všechny ty požáry a výbuchy na jevišti ve starších i novějších výpravných hrách, divurychlé proměny osob, kulis a veškeré scenerie, — to vše jest nyní již přemoženým stanoviskem.

Ve svých »divadelních tajnostech« seznámili jsme své čtenáře s četným strojovým zařízením pro překvapující výkony na jevišti a podali jsme jejich zákulisní nebo podzemní vysvětlení. Lichotíme si zajisté sebevědomím, že naše moderní jeviště pokročilo ve strojovém zařízení neskonale proti jevištím všech národů mimoevropských a všech věků minulých.

Avšak dnes předvádíme svému čtenářstvu přece nové a velice zajímavé zařízení divadelního jeviště, které jsme do Evropy importovali z dalekého východu asijského, jež jsme převzali od národa, který svým nadáním zajisté jest určen k tomu, aby mezi národy žluté pleti a šikmých očí vykonal úkol vedoucí.

Francouzský spisovatel Albert Tissandier, bratr známého vzduchoplavce, viděl na divadle v Yamadě (v Japonsku) zařízení otáčivého jeviště a doslechl, že se podobných jevišť po Japonsku mnoho nalézá a dávno již užívá. V tomto důmyslném a přece prostém zařízení předešli nás tedy Japonci.

Výhodou otáčivého jeviště jest, že se může současně na přední polovici, k obecenstvu obrácené, hráti a v tutéž dobu na odvrácené polovici již nová scenerie připravovati, tak že se proměna hry pak provede prostým otočením podlahy se všemi příslušnými kulisami a dekoracemi. Jest na bíledni, že tím jest umožněn neobyčejně rychlý sled výjevův, a že se tím velmi účinně uplatní kontrastující dojem scén, po sobě následujících, aniž by nutno bylo spouštěti oponu nebo jakýmkoli způsobem hru přerušovati.

V Yamadě užito jest otáčivé desky, která jest rozpůlena svisle postaveným pozadím, buď na obou stranách pomalovaným, nebo z dvojitého plátna upraveným. Tissandier viděl na tomto jevišti provozovati hru, při níž jedna polovice jeviště představovala zahradu s domem v pozadí, druhá polovice pak vnitřek domu tohoto. V prvním jednání pokoušeli se herci, vloupati se do domu; když se jim to pak podařilo, otočilo se jeviště, načež titéž herci pokračovali uvnitř domu ve hře. — Zařízení japonského tohoto jeviště jest ovšem podle našich pojmů dosti prostičké.

Illuse nikterak není dokonalá, neboť otáčí se jen malá část ve středu jeviště, kdežto postranní kulisy jsou pevné. Přenesením tohoto zařízení na divadlo Variétés v Paříži zdokonaleno bylo otáčivé jeviště zároveň veškerým strojovým aparátem moderního divadla evropského, tak že tím v obecenstvu způsobena byla illuse co nejdokonalejší. Otvor hlediště jest 8,5 m široký, kdežto měří otáčivá deska 12,5 m v průměru, tak že tu nejen vyplňuje celou šířku proscenia, nýbrž ještě značně přes jeho meze přesahuje.

Pod jevištěm běží poblíže jeho obvodu železná kolej, spočívající na četných kolech železných, 60 cm vysokých, která na pevných sloupech jsou do kruhu postavena (obr. 1.). Průměr kruhovité koleje měří 10,5 m. Na obvodu otáčivého jeviště, které přirozeně má tvar kruhovité desky, vytvořen jest hluboký žlábek, v němž položeno jest lano, celou tuto desku pevně objímající a vzadu pres kladky k velikému válci ležící, na jehož obvodu jest částečně navinuto.

Změny v délce lana, způsobené vlhnutím nebo vytažením jeho, vyrovnávají se závažím, které lano ke kladce přitiskuje. Otáčejí-li dva mužové rumpálem, navinuje se jeden konec lana na něj, kdežto se druhý konec s něho svinuje; tím uvádí se zároveň jeviště v otáčení buď na pravo nebo na levo. Meze tomuto otáčení kladeny jsou oběma směry tím, když jest lano po některé straně úplně s rumpálu svinuto. Má-li se však v otáčení již dříve ustáti, omezí se pohyb výstupkem na otáčivé desce a příslušným nárazníkem na pevné podlaze.

Celé otáčecí zařízení pracuje velmi lehce a beze všeho hluku, jakož vůbec celé strojové zařízení tohoto divadla může býti zváno v pravdě vzorným. Mimochodem připomínáme, že již r. 1891 na tomto jevišti předvedeny byly první skutečné koňské dostihy v Evropě.

Dekorace pro 3. a 4. výjev Mozartovy opery Don Juan.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Druhé divadlo, které si opatřilo otáčivé jeviště, jest dvorní opera v Mnichově. A zde můžeme zase zaznamenati důležitý pokrok v úpravě dekorac. Dřívější zařízení otáčivého jeviště, při němž se jeho prostor pozadím přesně rozpůloval, bylo potud nevýhodným, že přední jeho polovice neměla dostatečné hloubky, zvláště pro některé výjevy sborové a baletní. Strojmistr mnichovské opery odpomohl tomuto nedostatku zcela prostě tím, že neumístil pozadí ve středu otáčivé desky, nýbrž tak, aby se její plocha rozdělila na dva nestejné díly, jak to obrázek znázorňuje.

Otáčivá deska má zde v průměru 16 m, kdežto otvor jeviště má šířku 10 m. Naše vyobrazení předvádějí nám zařízení pro 3. a 4. výjev Mozartovy opery Don Juan. Jsou to ony výjevy, v nichž střídá se hlučné veselí vesničanů v slavnostní síni s milostnými výstupy v zahradě. Na obou obrazech označena jest čárkováním ona část jeviště, která jest právě obecenstvu viditelna a na níž se hra provádí.

Zařízeni otáčivého jeviště ve dvorní opeře v Mnichově.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Na našich jevištích dá se toto střídání jen velmi nedokonale vystihnouti; a těžko učiníme si o tom správnou představu, jak účinně se dá právě těchto výjevů pomocí otáčecího jeviště využitkovati. Vidíme, že tu jest šikmým umístěním zadní dekorace zužitkována v obou případech téměř celé hloubky 16 m, kdežto při původním zařízení se dalo užiti jen hloubky poloviční, tedy v pařížském Variétés jenom 6,5 m.

Také mechanické zařízení mnichovského jeviště jest odchylné, ale mnohem dokonalejší. Otáčivá deska jest dvojpatrová, mnohem pevnější, a vyhovuje mnohem lépe zejména potřebám baletu a velikého sboru operního. Pomocí železničních kol spočívá na kruhové koleji, která jest umístěna na pevné podezdívce. Pro pohon slouží elektrický motor, jenž vykoná proměnu za 20 vteřin. Značná hloubka otáčivé konstrukce dopouští užívání všech potřebných propadlišť; o náležitou pevnost jest pak postaráno značným počtem ztužujících příček železných. Ze se při takovémto zařízení jevišť dá docíliti mnoho nových a překvapujících proměn, jest ovšem snadno pochopitelno.