Brutální trest pro přistižené pytláky

Trest pytláka za starých dob.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Trest pytláka za starých dob.

»Pytláctví je neoprávněné odstřelování zvěře za ziskuchtivým účelem«, praví suchá definice — ale pravý pytlák, ač-li se vám vyzná, poví, že pytláctví je největší rozkoší pod sluncem.

Právě ten zákaz, to přísné stíhání se strany myslivců a hajných, to věčné nebezpečí, býti sám zastřelen — tomu se vyrovná snad jen rozčilení hazardního hráče, hrajícího o poslední krejcar!

Zákon přísně stíhá a tresce přečiny a zločiny pytlácké — a myslivci sáhají k svépomoci strašné, ale často nezbytné ... a les jen šumí a šumí — kdo ví, kde v lesním stlaní neb neprostupném houští kryje se čerstvý hrob pytlákův? Zmizel náhle, jakoby se moře lesní nad ním zavřelo — ale ostatní kamarády to neodstraší a k smíchu jsou všecka pouta a vězení! ...

Za starých časů nakládali s pytláky podle povahy doby ještě strašněji: pytláctví považováno bylo za jeden z nejhorších zločinů proti vrchnosti, takřka za přímý atentát na ni — dopadený pytlák byl sám sebou odsouzen k smrti, ale stejně strašné, jako raffinované a příkladné: nahého pytláka uvázali na záda nějakému jelenu nebo srnci a pustili je na pěknou podívanou obecenstva — po letech našly se jejich kostry někde s přeráženými hnáty...