Jak byl vyzbrojen a co na moři dokázal náš největší válečný křižník?

rubrika: historické články / námořnictvo a lodě, původně vyšlo: Illustrovaný svět 1904, autor neuveden.
Dnes to může působit zvláštně, ale součástí naší armády bylo i válečné námořnictvo. Článek z roku 1904 vám představí naši tehdejší největší válečnou loď.
Následující text pochází z roku 1904

Nový rakousko-uherský válečný koráb »Arcivévoda Karel«.

Naše vyobrazení předvádí největšího obrněnce rakousko-uherského válečného loďstva.

Tento kolos zhotoven je veskrze z materiálu tuzemského a činí čest vyspělosti rakousko-uherských loďařů. Také děla na této válečné lodi jsou tuzemského původu a pocházejí veskrze ze závodu Škodových v Plzni.

»Arcikníže Karel« je 118,55 m. dlouhý, největší šířka měří pak 22 m. a střední hloubka 7,48 m. Zatížení 10.600 tun. Koráb jest z ocele nejlepší jakosti. Pancíř jest zhotoven ve Vítkovicích a váží 2922 tun.

Hlavní výzbroj korábu záleží ze čtyř čtyřiadvaceticentimetrových rychlopalných děl systému Škodova, umístěných na dvou pancéřových věžích. Počáteční rychlost jejich náboje 215 kg. těžkého jest 750 m. (za vteřinu) a vzdálenost, na kterou s nimi lze pracovati, jest 16 km.

Dalších dvanáct devatenácticentimetrových rychlopalných děl tvoří střed mezi těžkými a lehkými kusy. Výzbroj doplňuje celá řada malých rychlopalných děl.

Stroje obrněnce jsou o čtrnácti tisících koňských silách a dodávají lodi rychlosti 19,25 námořských mil za hodinu.


Původní zdroj historického článku:
Illustrovaný svět 1904, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. září 2018


Diskuze k článku „Jak byl vyzbrojen a co na moři dokázal náš největší válečný křižník?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.