Hmyz, který se dokáže prokousat i kovem

Hmyz, jenž vrtá kovy.

Mnohý hmyz, jenž se v různých krajích obdobně zjevuje v nevídaném množství, může hrozným způsobem zničit celé lány lesů a polí; půbení našeho motýla bekyně sosnové (Lymantria monacha) čili mnišky, která letošního roku zpustošila lesy v různých částech našich vlastí, je dosud v dobré paměti. Také činnost jižních kobylek a termitů, kteří svými strašnými kusadly ničí vše, co jim přijde do cesty, je známa s dostatek.

Jsou však ještě jiné druhy hmyzu, jichž veliká žravost není tak nebezpečná jako podivuhodná; jsou to především některé vosy, jichž u nás žije nesčetné množství druhů. Druh, jemuž dnes věnujem pozornost, je pilořitka velká (Sirex gigas L.).

Na prvý pohled je podobná naší sršni, avšak přihlednem-li bliž, seznáme, že nemá příslovečné „vosí taille“, jsouc těla téměř válcovitého; vespod na břiše je však ozbrojena silným tvrdým ostnem délky skorem 20 mm.

Tento osten slouží pilořitce na kladení vajíček do dřeva jehličnatých stromů; vrazí jej do zdravého stromu až na 18 mm hluboko, a do otvoru takto vzniklého vloží vajíčko, z něhož se za krátko vyvine larva, která po několik let žije ve dřevě.

Larva ta nemá oči, nepotřebuje je. V úplné temnotě vrtá svými silnými kusadly chodby ve dřevě, které se s jejím vzrůstem stále zvětšují, a živí se vykousanými součástkami dřeva. Na konec svého života se provrtá blízko ke koře stromu a zapupí se.

Byl-li strom, v němž je několik takových vosích larev, poražen a zpracován na nábytek, stává se často, že se v něm za krátký čas objeví dirky, jako když je navrtá nebozezem, a v bytě poletují veliké vosy vzbuzující zbytečný strach.

Je-li takový kus dřeva s pupami pilořitek pobit olovem, dostane se vylézající hmyz až k němu a prohlodá se zcela lehce jakoby to bylo dřevo. Na obrázku č. 2. spatřujem takový kus dřeva pobitý olověným plechem, jenž je vystaven v pařížském zoologickém museu; na olovu je zcela dobře znát otvory, jež v něm vosy ty prokousaly.

Podobných případů je však zjištěna celá řada. Tak vypráví známý německý přírodozpytec Brehm, že pilořitky prohlodaly ve Freiberce stěny olověných komor na výrobu kyseliny sírové. Ve vídenské mincovně prý prokousaly dokonce u olověné nádoby stěny o síle 43 mm, a dle Glaser-a nadělaly v jedné kavárně ve Worms-u, děr do plynového potrubí, které musilo být na rychlo opraveno, aniž se okamžitě přišlo na příčinu tohoto poškození.

Velikou pozornost vzbudil svého času objev maršálka Vaillant-a za Krimské války (1859), že se tento hmyz může dostat až do olověných kulí ručničních a dělových; Vaillant zaslal svůj nález, svazek kartáčových patron, pařížské akademii věd, jíž na základě toho její vynikající člen, zoolog Milne Edward, v následujícím sezení sdělil, že pilořitka obecná (Sirex juvencus L.) neprohlodává jen dřevo, papír a lepenku, ale vrtá dirky i do olověných kulí, v nichž bylo ještě nalezeno několik exemplářů tohoto hmyzu.

Při té příležitosti vzpomněl entomolog Duméril, že v turinském arsenalu, kde byly kartuše chovány v soudkách z modřínového dřeva, provrtaly pilořitky nejprve dužiny sudů, pak obaly z tvrdého papíru a konečně vnikly i do olověných kulí!

Ještě podivnější jsou však výkony drobných broučků lýkožroutů (Scolytidae) ; ač to jsou proti vosám pilořitkám praví trpaslíci, jest o nich zjištěno, že se ve francouzské pevnosti

La Rochelle prokousali olověnou střechou do tiskárny, kde vyvrtali do tiskacích štočků otvory 4 mm průměru a 14 mm hloubky, což je tím podivuhodnější, že směs olova a antimonu, z níž se štočky hotoví, je mnohem tvrdší než prosté olovo!