Revoluční automatické dojení krav

Moderní dojení krav
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pneumatické dojení krav.

V našich hospodářstvích dojí se dosud ručně. Avšak způsob tento má nejednu stinnou stránku. Není-li doječka zručná a zároveň opatrná, poškodí velmi snadno vemeno krávy a způsobuje na něm zánět. Citlivá nebo plachá kráva bývá při dojení často netrpělivá, ohání se a kope, tak že buď doječku poraní neb alespoň jí dížku vykopne, čímž se mléko ztrácí.

Hlavní vadou ručního dojení jest vsak jeho dlouhé trvání, jímž se hlavně ve větších stájích mnoho žen po dlouhou dobu třikráte denně zaměstnává, a konečně neúspornost jeho tím směrem, že se vemeno nikdy dokonale mléka nevyprázdní, což jest nejen výtěžku na újmu, nýbrž i krávě na škodu. Mimo to nedbá se vždy náležité čistoty ani dížek, ani rukou, jimiž se dojí.

Z vážných těchto příčin zavádí se nyní alespoň ve větších stájích s velikým prospěchem dojení pneumatické, při němž se vemeno nikterak netlačí a netře, nýbrž mléko se prostým tlakem vzduchu z vemene co nejúplněji vyssává.

Naše vyobrazení předvádí nám takové zařízení podle soustavy Murchlandovy, jak jest zejména v Německu velmi hojně zavedeno.

Ovšem vyžaduje pneumatické dojení také zvláštního strojového zařízení ve stáji; avšak to není ani příliš složité, ani příliš nákladné. V čele stáje umístí se ssavé čerpadlo na vzduch (prostá vývěva), kterýmž se čerpá vzduch z velkého válcovitého kotlu, při stropě upevněného. Z kotlu vychází vahorovná roura, asi 2,5 cm tlustá, která se dvěma směry podél stáje tak upraví, aby se více než r m nad hřbetem krav nalézala. Nad každou kravou má roura násadec s kohoutkem, aby se tu dojicí postroj pro zvíře upevniti dal.

Postroj ten záleží z kaučukové hadice, která se jedním koncem na násadec nastrčí, kdežto druhý konec jest zatěsněn do plechové baňky, do níž při dojení mléko vtéká. K baňce připevněna jest pak ještě krátká hadice druhá, k vemeni sahající a ve čtyři kaučukové sosáky zakončená. Baňka má víko skleněné, asi 10 cm v průměru, aby se její obsah vždy kontrolovati dal, závěr její musí pak býti vzduchovzdorný, jinak by se dojení stalo nemožným.

Má-li se dojiti, přehodí se přes krávu široký pás, k jehož koncům se baňka pomocí postranních knoflíků tak zapne, aby se baňka země nedotýkala, nýbrž aby volně za pás visela. Po té upevní se hadice k násadci, a sosáky nastrčí se prostě na vemeno. Počne-li pak chasník vývěvou vzduch čerpati, rozředí se vzduch v kotlu a v železných rourách. Nyní otevrou se kohoutky, a rozředění přenáší se hadicemi do baněk a dále na vemeno, z něhož mléko samo počíná vytékali. K tomu stačí již několik pohybů čerpadlem.

Aby pak mezi dojením byla stálá kontrola, na jakou míru jest vzduch rozředěn, opatřen jest kotel ještě svislou rourou, která dole do vody zasahuje. Jakmile se počne vzduch rozřeďovati, vystupuje voda tlakem vnějšího vzduchu v rouře do výše a nazna čuje výškou svého sloupce zcela přesně stupeň rozředčnosti vzduchu v dojicím potrubí. Sluší tu na mysli míti fysikalní zákon, že celý tlak vzduchový rovná se tlaku vodního sloupce o výši 10 m. Dojení neděje se ovšem za rozředění značného, nýbrž jenom tlakem nevysokého sloupce vodního. Změna tohoto sloupce jest pak při dojení velmi dobrou kontrolou celého děje; pokud dojení trvá, a mléko do baněk vytéká, drží se vodní sloupec přibližně v téže výši, i když se vývěvou vzduch čerpá. Blíží-li se dojení ke konci, a jsou-li tudiž vemena již značně vyprázdněna, musí se čerpání umírniti, sice by jinak voda v rouře do výše vystupovala a příliš velikým tlakem na vemena působila. Konečně jeví se již každý jednotlivý čerpací pohyb zřetelným vystoupením vody, — a to jest znamením, že jest dojení ukončeno a že všechno mléko jest vyčerpáno.

Nyní uzavrou se kohoutky, a hadice sejmou se s násadců, načež se také sosáky snadno s vemen stáhnouti dají, k nimž dříve tlakem vzduchu byly dosti pevně přitlačeny. Na konec teprv odepnou se baňky od popruhův a snesou se ke kádi, do níž se mléko slévá.

Důležitou okolností také při pneumatickém dojení jest naprostá čistota. Proto musí se baňky a sosáky hned po dojení horkou vodou co nejpečlivěji propláchnou ti, aby tam zbytky mléka nezkysaly. Hledí-li se pečlivě k této okolnosti, sluší zejména se zdravotnického stanoviska rozhodně dáti přednost pneumatickému dojení před dojením ručním. Vedle toho doporučuje se nový způsob dojení úsporou pracovnic, což hlavně na váhu padá v krajinách, které trpí nedostatkem zemědělského dělnictva, tedy v okolí velkých měst a v krajích průmyslových.

Zařízení jest pak tak prosté, že strojovou část dovede sestrojiti každý zručný strojník, kaučukové součásti dodá pak již hotové továrna, v níž se toto zboží vyrábí.