Vhodný střevíček podmínkou elegance.
Ještě před válkou bylo zvykem kupovat obecně pouze věci, určené pro svátek. Když pak byly natolik obnošené, že přestaly být pěkné, vyhradily se všednímu nošení.
To znamenalo chodit šest dní v týdnu v unošených, nebeských a k tomu nepohodlných, k práci nevhodných šatech a botech, a toliko jediný den v týdnu, den odpočinku a zahálky, přizdobit se novým šatstvem.
Nová doba a nové cítění povzneslo úctu k práci, neboť ta je jádrem života. K práci se připravují lidé dnes s touže pozornosti, jako kdysi k odpočinku.
A každá žena dnes rozeznává druhy obuvi na všední a sváteční, nýbrž pracovni, vycházkové, promenádni a společenské. Rozeznává a učí rozpoznávat i ostatní členy své rodiny.
Celkově lze referovati o dámské podzimní módě obuvi toto:
Dámská vycházková obuv:
střevíce a polobotky černé, nebo hnědé, z kůže jedné barvy, ale také temně a světleji kombinované. Také lak se udržuje nadále pro podzimní vycházky. Tvary s širší, zakulacenou špičkou, širší pásek, zapínaný na přesku nebo užší pásek na knoflík. Také polobotka šněrovací jest tohoto tupého tvaru.
Nízký kožený podpatek s plátkem gumy, nebo docela nízký, pánský, široký. Tyto široké tvary na docela nízkém podpatku jsou ideálni na delší chůzi, turistiku, cesty a staly se velmi oblíbenými.
Dámské odpolední střevíce (odborně zvané galanterky)
jsou štíhlé, nikoli ovsem špičaté, na špalíčkovém dřevěném podpatku, potaženém kůží neb na štíhlém podpatku francouzském. Ty jsou vhodné i do menších večerních společností, do divadla, samozřejmě k čajům o páté, do kavárny atd.
Podzimní novinkou jsou hezké kovové předky, kterými se pásky střevíčků sepnou ve straně nebo též uprostřed. Vedle páskového tvaru střevíčku nosí se s neutuchající oblibou tvar lodičkový. Z toho se mohou těšit všechny nožky, nepříliš široké a baculaté. Poněvadž v lodičce jedině široká noha ztrácí na půvabu a střevíček je brzy zničený.
Dámské společenské střevíčky
jsou pracovány opět nejvíce z atlasu a brokátů. Hesla — barva střevíčku přesně k barvě šatů — užito je také u brokátek. Na štěstí Baťova metoda přebarvení bílého střevíčku na žádaný tón barvy šatů (asi za 5 Kč tuším) zachránila nás před nekonečným lítáním a hledáním »našeho tónu«, o finančním efektu nemluvě.
A nadto můžeme mít z bílého střevíčku nejen světle modrý, ale později též temněmodrý a pak ještě černý. Nebo nejdříve žlutý, pak červený, hnědý, černý. Jediný pár lze takto přebarvit několikrát, postupujeme-li ovšem od světlých k tmavším tónům — opačně to nejde.
Krásnou ozdobou budou i v letošní sezoně společenské brilantové přesky a spony. Buď našité na střevíček, nebo navlečené na pásek.
O barvě podzimní obuvi lze napsat jen to, co platí také o šatech.
Převládá barva hnědá, temnější i světlejší hnědé odstíny (sienový, topasový, karamelový, willow). Docela světlých odstínů pískové barvy (nejsvětlejší má jméno samum) je užito jedině ke kombinování a lemům. Přesto není ráz podzimní obuvi temný a smuteční. Neboť od doby, kdy jsme si navykli chránit své střevíce galošemi a přezůvkami před postříkáním a zablácením, nebojíme se podzimních plískanic.
V střídání obuvi je tajemství dlouhého trvání a krásy. Rozhodně je důležité, abychom měli alespoň jeden dobrý pár od každého druhu, chceme-li být vždy dobře a elegantně oblečeny.
témata článku:
Diskuze k článku „Podzimní trendy v dámské obuvi z roku 1929 a úžasná služba, o které si mohou dnešní ženy nechat zdát“