Ohromné zásoby uhlí a železné rudy na ruské Sibiři

Těžba uhlí v Rusku.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Uhlí a železo na Sibiři.

Ruský státní geologický výbor poukazuje v jedné svojí zprávě o geologických poměrech podél Sibiřské železnice především na bohatství tamního uhlí a rud.

Uhlí nalézá se v Sibiři v mohutných ložiskách na prostranství mezi Kirgizskou stepí a Usuri, a to mnohdy v mocných vrstvách; u Ekibaz-Touz shledána ložiska uhelná délky 7 km a síly 40 m. Uhlí to však obsahuje mnoho popela a kromě toho jsou zmíněná ložiska dosud příliš vzdálena od dráhy.

O něco menší jsou sice pánve uhelné u Karaganely v západní končině Kirgizské stepi, avšak chovají uhlí výtečné jakosti. U Suděnky dále zjištěno 19 pásem o síle 32 m; bohatství těchto ložisek do hloubky asi 100 m se odhaduje nejméně na 100 millionů tun uhlí. Zde se pracuje již na třech dolech, které vydají měsíčně 5000 T.

Černé uhlí se nalézá v Sibiři dále u Minusinska na střední Angaře, dále u Irkutska, hnědouhelná ložiska pak při řekách Čulimu, Jaji, Oce, Angaře, Jeniseji a na východním břehu jezera Bajkalského. Z nich prý samotné ložisko u Lučanského v sobě chová aspoň 7 mill. T černého uhlí a anthracitu.

Dosud však se nalézá veškeré toto bohatství uhelné skorem nevyužito, a lokomotivy Sibiřské dráhy se vytápějí dřívím, což má za následek povážlivé ničení tamních lesů.

Ložiska železných rud výtečné jakosti a čistoty a velikých rozměrů se vyskytují ve krajích počínaje Kirgizskou stepí až po břehy Tichého okeanu. Tak na př. ložiska v Aberkanu rozprostírají se v délce 25 km a obsahují přes 1½ mill. T rudy nadmíru čisté. Ještě větší zdá se že jsou poklady rud u Irby.

V Zábajkalí jsou rovněž mocná ložiska magnetové rudy, na př. u Balegy a Něrčinska, kde dosahují síly 34 až i 90 m.

Rudy zinkové, měděné, olověné, stříbrné a manganové nalézají se sice na četných místech, avšak ne dosud za takových poměrů, aby se daly s prospěchem využitkovati.