Historické články: ZAJÍMAVOSTI

Válka dokáže udělat nedostatkové zboží i z úplně obyčejných a všedních věcí. Článek z roku 1917, kdy už několik roků probíhaly těžké boje první světové války, vás s jednou takovou nedostupnou položkou seznámí. Proč se tehdy nedaly na pultech obchodů sehnat hřebíky?

Dnes už snad nikdo nepochybuje o tom, že kouření rozhodně není cestou, jak si prodloužit život a zlepšit zdraví. Článek z roku 1932 vás ale seznámí s mužem, který tvrdí pravý opak. Zajímá vás, kolik doutníků již vykouřil a jak mu to podle jeho názoru zlepšilo život?

Když má „obyčejný člověk“ přivítat významnou návštěvu, tak se to nikdy neobejde bez trémy. A je asi úplně jedno, zda je to dnes setkání s prezidentem, nebo kdysi setkání s císařem a králem. Článek z roku 1910 vás seznámí s tím, co veselého díky trémě kdysi zažil císař František Josef I. při návštěvě Hané.

Patříte mezi příznivce nebo odpůrce letního času? Humorně ladění článek z roku 1916 vás seznámí s tím, proč byl tehdy u nás v tomto válečném roce letní čas poprvé zaváděn a jak na to reagovala tehdejší veřejnost. Seznámí vás také s nečekanými největšími odpůrci letního času a s jejich podivnými důvody.

Nenávist k Židům rozhodně nezačal až Hitler před rozpoutáním druhé světové války. Text z roku 1890 vám ukáže, jak se v Čechách žilo Židům před několika staletími po skončení třicetileté války. Ani tehdy tu neměli lehký život, nicméně podle dobového článku měli na takovém postavení podíl i sami Židé.

Konzumace nejrůznějších drog trápí svět už od dávných časů. Před více jak sto lety se to čínská vláda rozhodla řešit tím, že tamním seniorům zcela legalizovala konzumaci v Číně oblíbeného opia. Článek z roku 1907 vás seznámí s tím, k jakým nečekaným důsledkům toto povolení konzumace drog vedlo.

Po pár teplých dnech se k nám opět vrátila „paní Zima“ a s ní přišla i námraza a led. Zajímá vás, co se před téměř sto lety ve škole učilo o ledu a co přesně led znamenal pro naše předky? To vám prozradí článek z roku 1930.

Snad každý zná Vikingy, severské válečníky, kteří vyplenili značnou část Evropy a během svých výpadů za sebou zanechávali krev, neštěstí, zničená města a pošramocené duše. Obraz tohoto dobyvatelského národa, kterému dominuje houževnatost a mužnost, se začal formovat až v 8. století. Vikingská historie je ale možná ještě o něco zajímavější, než tušíte. Jak se tento tajemný národ formoval a proč po sobě nezanechal žádné písemnosti? Pod roušku…

Když se řekne Jan Amos Komenský, tak vás asi jako první nenapadnou stará česká přísloví a pořekadla. Což je ovšem škoda, protože Komenský byl sice samozřejmě hlavně „učitel národů“, ale také sběratel a znalec přísloví. Ve své knize o příslovích, jejíž úvod vám přinášíme, jich sesbíral více než dva tisíce.