Historické články: ŽELEZNICE

Zajímá vás, jakou budoucnost železnici předpokládali vizionáři už v roce 1800, tedy dávno před první koněspřežkou? Nebo jak viděl budoucnosti železnice její největší průkopník George Stephenson a zda se jeho vize dnes splnily? Kromě fanoušků železnice byly ale samozřejmě i její odpůrci, jako třeba německý generální poštmistr. Nejen jeho podivný názor vám nabízí článek z roku 1924.

V dnešní době, kdy má většina lidí u sebe mobil s GPS navigací, není zjištění rychlosti vlaku žádný problém. Stačí si jen nainstalovat vhodnou aplikaci, která vám to pomocí navigačních satelitů přesně ukáže. Dokázali byste ale určit rychlost vlaku, pokud byste žádnou z podobných moderních možností neměli k dispozici? Historický článek z roku 1900 vám prozradí, jak si tehdy mohli cestující rychlost svého vlaku velmi snadno sami zjistit.

Česká republika má historicky velmi hustou železničních síť. Jak je to ale s využíváním železnice při osobní přepravě na dlouhé vzdálenosti? Historický článek z roku 1929 se zaměřil na to, na jaké vzdálenosti lidé nejčastěji vlakem jezdí. Výsledky tohoto výzkumu jsou zajímavé i dnes.

Železnice je skvělý dopravní prostředek, který umožňuje relativně rychlé a pohodlné cestování i na velmi dlouhé vzdálenosti. Bohužel se ale i na železnici mohou stát nehody s velmi tragickými důsledky. Historický článek z roku 1896 vám přiblíží, jaká tragédie tehdy v Rusku potkala vlak, projíždějící přes zamrzlou Sibiř.

Zaměstnané ženy mají často pověst někoho, kdo pracuje spolehlivěji a pečlivěji než muži. Jak vám ale ukáže článek z roku 1910, tak někteří zaměstnavatelé to mohou vnímat úplně naopak. Myslíte, že tehdy šlo skutečně o kvalitu ženské práce, nebo si jen zaměstnavatel „vyřizoval účty“ s pracujícími ženami?

K velké tragédii může někdy vést i zdánlivě zcela bezvýznamné zapomenutí. Tím nejhorším možným způsobem se o tom na vlastní kůži přesvědčil jeden průvodčí na nádraží ve Studénce. Jeho smutný příběh vám přiblíží článek z roku 1897.

Rušné nádraží je skvělé místo, kde se pořád něco děje. Možná i proto měl Antonín Dvořák tak rád vlaky. Ale v tom věčném ruchu se na nádraží dají dělat i jiné věci, než jen koukat na vlaky - například si projevovat lásku. Článek z roku 1930 vás seznámí se zemí, kde musela „neslušnou“ aktivitu milenců na nádražích začít řešit policie.

Rychle a bezpečně zastavit rozjetý vlak je důležitý úkol a proto je vždy potřeba nový typ vlakových brzd pořádně vyzkoušet. Článek z roku 1900 vám seznámí s originálním a odvážným způsobem, jakým se účinnost nových vlakových brzd tehdy rozhodl otestovat brazilský císař.

Práce na železnici je někdy smrtelně nebezpečná, protože rozjetá lokomotiva vážící desítky tun prostě neodpouští lidské chyby. Přesto se ale občas i na železnici stane šťastná náhoda, při které se železničář doslova „podruhé narodí“. Jeden takový šťastný případ z Rýmařova vám popíše článek z roku 1937.