Domácí kuchyně v roce 1913: Jak dobře a zdravě vařit rodině a jakým jídlům se naopak vyhnout?

Kuchařka.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Obyčejná domácí strava.

Při obyčejných obědech bývá chutná polévka, maso se zeleninou, bud moučná jídla neb kulovatiny, hrách, čočka a podobné, mimo to dává se na stůl chléb vkusně na kraíčky nakrájený, v láhvi voda a i pivo.

V pokrmech nechť dává se tělu lidskému vše to, co potřebuje, by nejen živo bylo, ale i práce vykonávati mohlo. Velmi důležito jest, by nejen volba pokrmů, ale i úprava jejich se častěji měnila, by se nepřejedly, ale vždy nám chutnajíce snadno stravitelnými byly. Kdo by jídla, která se mu zošklivila neb se mu přejedla, ještě požíval, snadno by žaludek si zkazil a onemocněl.

Nejchutnější a nejzáživnější je hovězí maso dušené neb pečené, ne tak vyvařené v polévce. Místo masové polévky mohou se i jiné velmi výživné, jako z hráchu atd. upraviti, tu pak maso — obyčejně k úpravě polévky určené — jinak a libovolně může se ustrojiti.

Zvláště dětem je třeba dávati stravu nejen výživnou, ale snadno i stravitelnou, ne prudkou ale zdravou, mládeži svědčí lépe moučné jídlo a zelenina, nežli samá jídla masitá. Maso je výživnější nežli chléb, luskoviny zase výživnější nežli zemáky.

Mléko je zdravý nápoj jak dětem tak i lidem, kteří na slabá prsa sobě stěžují, těm by nejlépe posloužilo piti mléko hned po nadojení, dokud jest teplé. Malým dětem, které mají mlékem vyživovány býti, přilévá se z počátku voda do něho, mléko se ocukruje, by tím snáze zažiti a stráviti se mohlo. Teplé mléko snáze se stráví nežli sbírané, neb mastnota v nesbíraném mléce napomahá k strávení sýra.

Skyslé mléko je příjemné píti a velmi zdravé. Chléb se sýrem neb máslem natřený nejen že děti rady pojídají, ale ono je pro ně i zdravé a výživné. Jídla z vajec jsou velmi záživná a lehčí i snadno stravitelná.

Velcí potřebují více masa a chleba, nežli zeleniny, kdo se hodně pohybuje a vypracuje, snese syté látky a potraviny. bílkovin, hrachu, čočky a bobů. Na zeleninu, rýži, zemáky třeba míti masitého dodatku, neboť nejsou tak výživnými a mnoho živných látek jim schází.

Zeleninou dostává se tělu lidskému potřebných vhodných látek, a proto nikdy a nikde by opomíjeny býti neměly a na každý stůl dobře upravené by se předkládati měly.

Čistá voda nejlepší je nápoj pro mladé, pivo svědčí staršímu a víno letitým.

Starý žaludek všeliké pokrmy dobře nestráví, pro ten hodí se dobré polévky, dušená a zadělávaná masa, zvěřiny a podobné, což vše více okořeněno bývá.

Nikdy nechť se nejí, když žaludek dokonale nevytrávil; s plným žaludkem jíti spát je nezdravé, musí se aspoň tři hodiny po večeři vyčkati, nežli na lože odebrati se můžeme. Po jídle odpočiňme a když na polou stráveno — do práce se dojme aneb v prázdných okamžicích na procházku vyjděme.

Lidé, kteří snadno tučnějí, nechť jedí více masa hojně okořeněného, hodně zeleniny a ovoce; tučných, moučných, cukernatých a škrobnatých jídel nechť se vystříhají.

Ohnivým lidem, kteří často zapáleninami trpívají, lze odporučiti k požívání maso jen z mladých zvířat, dosti ovoce, kompotu zeleniny, mléka, vody, limonády, lehká moučná jídla, a častější — za to pak v menších dávkách pojídání. Tací nechť prudká, silná masitá jídla, a dráždivě působící nápoje zcela neužívají.

V letě svědčí lépe lehčeji stravitelná potrava a chladící nápoje, což ale jen opatrně užívati se smí, aby žádné nemoci nepovstaly a se nevyvinuly.

V zimě nechť upravují se jídla teplo těla podporující a vyvinující, jako maso, dosti tuku, luskovin, moučnatých jídel a podobných.