Důvody železničních neštěstí? I po sto letech stále stejné!

Příčiny železničních neštěstí.

Zmínili jsme se před krátkem na tomto místě o hromadném vyskytování se železničních neštěstí v některých obdobích, aniž by na snadě byly zvláštní nějaké příčiny neblahého úkazu toho. Několik nových železničních nehod poskytlo zatím další podnět k uvažování v tomto směru.

Mimochodem budiž také zaznamenáno, že pokud týče se nehod na rakouských drahách, těch, jež skutečně se staly, i oněch, jež hrozily, a jimž v čas bylo zabráněno, kloní se obecný názor z valné části k tomu, že příčinu jich častého opakování se sluší hledati v úsporném hospodářství, jež u nás v poslední době zavládlo v železnictví, a jež přivodilo úbytek sil, majících na starosti přednost a bezpečnost dopravy. V tom případu ovšem jest samozřejmo, kde spočívá zavinění, a kde hledati sluší nápravu.

Jelikož poměry vlastní dopravy i technického uzpůsobení mezi drahami rakouskými a ruskými celkem se shodují, jsou zajisté pozoruhodnými výsledky, k jakým v tomto ohledu na základě úřadního nepokrytého šetření dospělo ruské ministerstvo dopravy.

Za základ sloužily zkušenosti nabyté na ruské železniční síti průběhem r. 1896. Počet vyšinutí s kolejí a srážek vlaků se zvýšil, a byly při tom i oběti na životě a zdraví; devět osob bylo zabito, a 103 raněny.

Během téhož roku událo se 18 případů mylného vypravení vlaků, majících za následek jízdu vlaků proti sobě na téže koleji, při čemž zabráněno bylo srážkám ostražitostí železničních zřízenců a včasným zastavením vlaků.

Příčiny železničních katastrof byly různé.

Na prvém místě uvádí se neobyčejný vzrůst dopravy na podzim r. 1896, a tím do krajnosti napjatá služba železniční. Nedostatečné rozměry stanic zavinily četnější přehmaty nádražních zřízenců, jichž úkolem bylo přijímání a výprava vlaků.

K tomu přidružilo se rozmnožení případů přetížení a únavy železničního personálu. Okolnosti ty vesměs měly neblahý vliv na přesný výkon a bezpečnost železniční dopravy.

Značnou měrou padal na váhu odchod zkušených sil do služeb drah nově zřízených, kdež dostalo se jim výhodnějšího postavení.

Místa, odchodem jich na starých drahách uprázdněná, bylo nutno obsazovati lidmi méně zkušenými, kteří nevždy byli způsobilými, předzvídati různé případy za dopravy zmnožené.

Vyšinutí s kolejí zaviněna byla ve stanicích chybným postavením výhybek, na trati pak náhodnými, vnějšími příčinami, zlomením osy neb kol a neurovnáním trati při provádění prací opravných. Z vnějších příčin, zavinivších katastrofy železničně, uvádí zpráva ministerstva hlavně ovšem značné povodně zmíněného roku, poškodivší velice zejmena nově vybudované dráhy.

Požáry ve vlaku, následkem neopatrného zacházení s ohněm, vyskytly se jen ve dvou případech. Častější byly požáry staničních budov a hlavně dílen, jež rovněž spadají na vrub neopatrného zacházení s ohněm se strany zřízenců.

Zvláštní komise v departementu železných drah luští právě otázku elektrického osvětlování železničních vozů a dílen a rovněž elektrických samočinných poplašných signálů požárních.

Jakožto podmínku nápravy a ochrany proti železničním neštěstím dovolává se ruský tisk zkrácení pracovní doby železničních zřízenců i pomocných sil a opatření všech vlaků samočinnými brzdami a elektrickým osvětlením.

Ostatně ministerstvo samo učinilo již opatření vzhledem k případům přetížení zřízenců prací; zavedlo 24hodinnou prázdeň po službě a v některých případech trojí výměnu sil na místě dřívější dvojí. Pokud se týče správného řízení výhybek, uznáno za nevyhnutelné ústřední jich zřízení ve všech nádražích, kteréž také bude postupně provedeno.

Konečně ku vyvarování srážek a vyšinutí s kolejí budou nejen rychlíky, ale všecky vlaky opatřeny samočinnými brzdami, což tím snadněji bude lze provésti, poněvadž končí se výsada, udělená na výrobu těchto brzd.